Evropani, Rusové i Číňani trvají na tom, že Íránci dodržují své závazky vyplývající z jaderné dohody a že v ní zůstanou.
Od: Batya Jerenberg, World Israel News
Velká Británie, Rusko, Francie, Čína i Německo se všichni v roce 2015 připojili k podpisu společného komplexního akčního plánu (JCPOA) s Íránem a zároveň se všichni také okamžitě odklonili od rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od ní. Při svém oznámení Trump uváděl zásadní nedostatky této dohody, které ji, podle jeho názoru, činí horší, než kdyby vůbec nebyla.
Kritika ostatních signatářů na Trumpovo oznámení byla jednomyslná, více či méně silně formulovaná v závislosti na zemi okud přišla.
Evropská unie prohlásila ústy šéfky zahraniční politiky Federiky Mogheriniové „lítost“ nad postojem prezidenta (Trumpa) k dohodě, kterou ve svém prohlášení popsala jako „rozhodující pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa“. Dodala, že vzhledem k tomu, že EU věří, že Írán svoji část dohody dodrží „Evropská unie je odhodlána ji zachovat.“
Tvrzením, že dohoda je „jedním z největších úspěchů diplomacie“ a dokazuje, že „win-win řešení jsou možná,“ požádala íránské „občany a vůdce“, aby nikomu nedovolili ji zneplatnit.
Ve stejném duchu tweetoval i francouzský prezident Emmanuel Macron: „Francie, Německo a Spojené království litují rozhodnutí USA opustit JCPOA“ a opakoval to i bývalý americký prezident Barack Obama s tvrzením, že „v sázce je jestli se režim (íránský) bude i nadále profilovat jako nejaderný.“
Byl však mnohem proaktivnější v ohledu tvorby nové budoucnosti, než Mogheriniová, která pouze poznamenala, že EU „by uvítala“, pokud by USA přehodnotily svou pozici.
„Budeme společně pracovat na širším rámci, zahrnujícím jadernou činnost, období i po roce 2025, vývoj raket a stabilitu na Blízkém východě, zejména v Sýrii, Jemenu a Iráku,“ dodal Macron.
Ruské ministerstvo zahraničí mezitím uvedlo, že Moskva je „hluboce zklamána“ slovy Donalda Trumpa, ale pak šlo mnohem dál a dodalo, že (USA) „pošlapalo normy mezinárodního práva“.
Reakce Číny reagovala ve stejném tónu s tím, že „lituje rozhodnutí Spojených států“ a trvá na tom, že bude i nadále pokračovat v prosazování dohody.
JCPOA uvolnila velmi citelné sankce vůči Írádu výměnou za to, že Teherán dočasně omezil program jaderného výzkumu a vývoje a umožnil inspekce OSN, ovšem pouze na civilní místa, nikoli vojenská. Dohoda také stanovovala, aby se Íránu před provedením inspekcí, kterými mnozí argumentují, poskytl dostatek času, což režimu umožňovalo skrýt, co potřeboval.
Nyní prezident Trump slíbil, že obnoví tyto sankce, které mají přinutit ostatní země, aby podnikaly buď s USA, nebo s Íránem. Vzhledem k tomu, že od roku 2015 už s vládou Islámské republiky podepsali signatáři této dohody smlouvy v řádech miliard dolarů – a ty jsou stále na stole – znamenalo by to pro tyto země významné ekonomické ztráty a to jim dává další důvod dohodu zachovat.
