Kanadský profesor práva Michael Lynk požaduje mezinárodní zákaz všech produktů vyrobených v Judeji a Samaří.
Autor: Ben Ariel, 24.10.2019 3:10
Nezávislý expert OSN pro lidská práva na palestinských územích ve středu vyzval k mezinárodnímu zákazu všech produktů vyrobených v „izraelských osadách“, informovala The Associated Press.
Odborník, profesor Michael Lynk, řekl Výboru pro lidská práva Valného shromáždění, že mezinárodní společenství by mělo vydat „výzvu OSN“, aby zkompletovalo a zveřejnilo databázi „s podniky zapojenými do činností souvisejících s neleálními osadami“.
Izraelské Ministerstvo zahraničí se k Lynkovmu prohlášení odmítlo vyjádřit.
Lynk uvedl, že mezinárodní společenství má odpovědnost a zákonnou povinnost přimět Izrael k úplnému ukončení jeho „okupace“ a odstranění bariér pro sebeurčení Palestinců.
Poukázal na závažnou humanitární krizi v Gaze, kterou nazval „katastrofou způsobenou člověkem“ a „nespravedlností, která by měla být ustředním tématem světové agendy.“ Řekl, že tamní hospodářská situace „přechází ze zoufalé k akutní až nepředstavitelné,“ kdy je více než polovina obyvatelstva Gazy „potravinově nezajištěná“, míra nezaměstnanosti nad 50% a 70% obyvatel Gazy mladších 30 let je bez práce.
Lynk řekl, že od března 2018, kdy Hamas začal organizovat týdenní nepokoje „pochodu návratu“, bylo na izraelské hranici v Gaze zabito více než 200 palestinských Arabů a více než 33 000 jich bylo zraněno. Hamas otevřeně připustil, že mnoho ze zabitých během těchto nepokojů bylo jeho členy.
„Izrael neprokázal prakticky žádnou zodpovědnost při řešení těchto akcí,“ uvedl ve středu Lynk.
Lynk, který je kanadským profesorem práv, uvedl, že „okupace“ Izraele území, které Palestinci chtějí pro svůj vlastní stát, je charakterizována četnými a vážnými porušeními mezinárodního práva, ale „mezinárodní společenství projevilo velkou neochotu volat Izrael k jakékoli smysluplné odpovědnosti.“
„Žádná okupace v dnešním moderním světě,“ řekl Lynk, „nebyla mezinárodním společenstvím sledována tak pozorně s mnoha závažnými porušeními mezinárodního práva, o kterých je tak dobře informováno, ve zjevném a dopředu signalizovaném záměru okupantů anektovat (tato území) a zavést zde svou trvalou suverenitu, s tak dobrou informovaností o rozsahu utrpení a situace, ve kterých se okupované obyvatelstvo nachází. Přesto tu není ochota jednat navzdory ohromujícím důkazům, a využít jasné a četné právní a politické nástroje, které má (mezinárodní společenství k dispozici), aby ukončilo tuto nespravedlnost.“
Vyzval k „odvážným opatřením a odhodlání prosadit odpovědnost“, počínaje mezinárodní dohodou o „úplném zákazu vývozu všech produktů vyrobených v ilegálních izraelských osadách na světovém trhu“.
Před dvěma lety Lynk požadoval uložení sankcí vůči Izraeli a řekl, že „je Izrael velmi závislý na obchodu s okolním světem… Pokud by tu bylo pochopení toho, že všichni Izraelci chtějí cestovat, potřebují víza, pokud by tu bylo pochopení, že Izrael nebude mít preferenční obchodní dohody s EU, pokud by najednou skončilo mnoho a mnoho forem vojenské, hospodářské nebo akademické spolupráce s Izraelem … myslím, že byste hned viděli obrovskou změnu v postojích obyčejných Izraelců a izraelské vlády. Ale to se nejprve reálně musí stát. Každá cesta, byť sebedelší, začíná jedním krokem. Toto může být ten první krok, který musíme udělat.“
OSN se v minulosti snažila dát izraelské společnosti působící v Judeji a Samaří na černou listinu. V roce 2017 sestavila Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) seznam zhruba 200 společností, včetně izraelských i zahraničních firem, které měly být zařazeny na černou listinu OSN za „jednání v rozporu s mezinárodním právem a rozhodnutími OSN“.
Začátkem tohoto roku UNHRC varovala řadu společností v Izraeli i v zahraničí, že čelí za svoje aktivity v izraelských městech a průmyslových zónách v Judeji a Samaří, jakož i ve východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách, zařazení na černou listinu OSN.
