Praha Jeruzalém

Prof. Hillel Frisch

Anotace: Vzhledem ke zcela protichůdným cílům obou stran – rozhodnutí Íránu změnit Sýrii ve svou předsunutou základnu pro přímé vojenské operace a rozhodnutí Izraele tomu zabránit – existuje vysoká pravděpodobnost, že Írán se svými spojenci vyvolá válku proti Izraeli. Taková válka by byla zničující pro obě strany, ale Izrael má jednu výhodu, která Íránu chybí – veřejnost, která pevně podporuje svoji demokraticky zvolenou vládu.

Izrael dává slovy i skutky najevo pevné rozhodnutí zabránit překročení určitých mezí. Tou nejdůležitější je nedovolit Sýrii, aby se stala předsunutou základnou pro přímé íránské vojenské operace a výrobním centrem přesně naváděných raket.

Íránská Islámská republika je stejně tak pevně rozhodnuta oba tyto záměry uskutečnit.

Vzhledem k protichůdným cílům jsou vyhlídky na možnou konfrontaci mezi Íránem a jeho spojenci s Izraelem natolik významné, že stojí za to se zamyslet, jak by taková válka mohla dopadnout a jaké následky by smrtící konflikt mohl mít.

Pokud válka vypukne, stane se znamením konce období počínajícího válkou v říjnu 1973 a formalizovaného mírovou smlouvou s Egyptem, který byl v té době nejmocnějším arabským nepřítelem. Smlouva znamenala konec mezistátních válek mezi muslimskými zeměmi a Izraelem.

Většina konfliktů během následujících 45 let pak probíhala mezi Izraelem a nestátními útvary, včetně dlouhodobého konfliktu nízké intenzity mezi spojencem Íránu Hizballáhem a Izraelem v jižním Libanonu, s prudšími srážkami v roce 2006.

Zaútočil by Írán na Izrael přímo nebo by do akce vyslal Hizballáh? (Syrská armáda má plné ruce práce s dovršením porážky sil sunitské opozice na severovýchodě Sýrie v oblasti Idlibu, kde se jim snaží zabránit znovu povstat.)

Teherán by se mohl rozhodnout zaútočit přímo z několika důvodů. Jedním z nich je úvaha, že raketová válka vedená Hizballáhem by nedokázala Izrael odradit od pokračování v útocích na íránskou infrastrukturu v Sýrii. Také by mohla představovat nebezpečí, že Izrael v odvetě zaútočí přímo na Írán.

Dalším faktorem v rozhodování Íránu, zda zaútočit přímo nebo nést břímě války se svým spojencem, by mohla hrát i opotřebovanost Hizballáhu válkou.

Hizballáh se rekrutuje z malé komunity čítající méně než dva milióny duší. Je zodpovědný za trvalé ztráty mezi svými mladými členy od roku 1982 do roku 2000, převážně v bojích proti Izraeli, ale také proti sunitům v Tripolisu a proti Palestincům v tzv. „válce táborů“ v roce 1985.

Tyto ztráty přechodně ustaly po stažení či urychleném ústupu Izraele z jižního Libanonu v roce 2000 a po rozpuštění maronitských milicí, aby se obnovily o šest let později, kdy během konfrontace s Izraelem v roce 2006 padly stovky členů Hizballáhu.

Po dalších šesti letech začali mladí členové Hizballáhu znovu umírat v krvavé občanské válce v Sýrii, která pokračuje až do současnosti. Na hlavních sociálních sítích přidružených k této organizaci lze pozorovat úpadek popularity pravděpodobně dosud nejkrvavější války vedené Hizballáhem.

Na sítích je jen zřídka objevují zprávy o činnosti Hizballáhu na bojištích v Sýrii. Sofistikovaná videa, která organizace vyrábí za účelem oslavy bojovníků („mučedníků“, jak je nazývají), jsou ukryta tak, že je obtížné je najít. Je zjevné, že jsou určena především pro rodiny padlých, a ne pro šíitskou veřejnost, která se staví proti účasti na bojích, protože si šíité nechtějí znepřátelit své sunitské sousedy v Libanonu a znovu riskovat civilní válku.

Demografická data také prozrazují, že porodnost šíitů v Libanonu (podobně jako v Íránu) prudce klesá. V roce 2004 dosáhla „evropské“ míry porodnosti, které je nižší než hladina prosté reprodukce. To znamená, že noví rekruti budou stále častěji pocházet ze čtyřčlenných rodin, které už dříve zakusily bolestné ztráty.

Proto je pravděpodobnější, že Teherán napadne Izrael přímo. Protože má ale zastaralé letectvo a jen velmi malé možnosti vyslat pozemní síly z Íránu (cestou by staly kořistí izraelského letectva), pravděpodobně zvolí raketové útoky, na kterých se možná bude podílet i Hizballáh.

Raketová válka a následné masívní aktivity izraelského letectva by odhalily slabá místa obou zemí. Írán je zranitelný bez ohledu na mnohem větší počet obyvatelstva ve srovnání s Izraelem (80 milionů v Íránu versus 8,5 miliónu v Izraeli) a na ještě výraznější rozdíl v územní rozloze (1,65 miliónů km2 Íránu ve srovnání s pouhými 21 000 km2 Izraele).

Proč je přes tyto rozdíly Írán stejně zranitelný jako Izrael? Protože má existenčně slabá místa. Jedním z nich je to, že Írán exportuje 90 % své ropy a plynu z jediného přístavu (v podstatě ostrova) Kharg, sto mil na jihovýchod od průsečíku hranic mezi Irákem a Íránem s břehem Perského zálivu. Výnosy z prodeje této ropy a plynu tvoří nejméně 40 % výdajů íránské vlády a přibližně polovinu devizových rezerv.

Podobně přístavem Bandar Abbás („bandar“ znamená v jazyku farsí „přístav“) na jižním cípu Íránu prochází 90 % kontejnerové přepravy zboží. Produkty dovážené v kontejnerech představují pouze 15-20 % celkového objemu zboží, jde ale o výrobky, které Írán potřebuje k udržení životní úrovně odpovídající 21. století.

Lze důvodně předpokládat, že izraelské letectvo má plány, jak se s oběma těmito íránskými zranitelnými místy vypořádat.

Válka bude velmi zničující – nejen pro Izrael a Írán, ale i pro sousední státy. Aby zabránil pohybu íránských jednotek a vybavení, může Izrael zaútočit na letiště v Libanonu, Sýrii, a dokonce v Iráku.

Izrael je zranitelný kvůli své malé rozloze a hustému osídlení, zvlášť na pobřeží. Má ale jednu výhodu: v případě bojů s Íránem budou izraelští občané pevně stát za svou demokraticky zvolenou vládou.

To nemusí platit pro fundamentalistický režim v Íránu, jehož obyvatelstvo platí vysokou cenu za imperialistické choutky režimu a v případě války by zaplatilo stokrát více.

Kdo ví? Aby zabránil vlastnímu pádu, může si íránský režim válku s Izraelem rozmyslet. Izrael nikdy o konflikt s Íránem nestál.

Původní verze článku vyšla v The Jerusalem Post 8. května 2018.

Prof. Hillel Frisch je profesorem politických a blízkovýchodních studií na Bar-Ilan University a spolupracovníkem Begin-Sadat Center for Strategic Studies.

 

29. 06. 2018 10:51:40 211 Lumír Ptáček Zdroj: BESA CENTER

Klíčová slova