Na první pohled se zdá, že výměna či spíše propuštění zajatých teroristů je velkou výhrou Hizballáhu. Její uskutečnění však v důsledku vede k ideologickému oslabení této skupiny, protože ztrácí hlavní smysl své existence a ruší svou legitimitu jediné libanonské teroristické skupiny. Vůdce Hizballáhu šejk Hassan Nasralláh původně požadoval propuštění jím zvolených 1500 Palestinců, ale nakonec přistoupil na Izraelem zvolených 400 a také ustoupil od nároku na propuštění teroristů majících na svědomí lidské životy. Hizballáh se při jednáních neprosadil, protože je pod tlakem pocházejícím z Libanonu, kde se ozývá stále více hlasů proti jeho existenci, považujících ho za příčinu ustrnutí rozvoje. Pro Nasralláha bylo důležité dohodu uzavřít, předložit lidem z ní plynoucí kladné důsledky a posílit pozice uvnitř Libanonu. Je otázka, na jak dlouho, neboť nynější zisk však může v budoucnu představovat ztrátu v podobě zpochybnění důvodu jeho působení – doposud to bylo úsilí o osvobození libanonských vězňů. Rozkvět jihu Libanonu dále brání Hizballáhu vyvolávat konflikty, zvláště, když na ně svou akcí okamžitě odpoví Izraelská armáda. Sýrie a Írán údajně nejsou připraveni na ústup jejich prostředníka pro útoky na Izrael. Předpokládá se, že Hizballáh rozvine již existující vazby na palestinské teroristické hnutí, které by mohl podporovat finančně a ideologicky.