Počet Izraelců zabitých při teroristických útocích za poslední čtyři roky je takřka roven počtu zabitých během předchozích 53 let, sdělil šéf bezpečnostní služby Šin Bet Avi Dichter. Od 29. listopadu 1947, kdy OSN hlasovalo pro rozdělení země a vznik židovského státu, do počátku současného násilí (druhé intifády) v listopadu 2000 bylo v Izraeli a zahraničí při teroristických akcích zabito asi 755 Izraelců. Od listopadu 2000 bylo zabito asi 674 civilistů. 22 Izraelců (30% celkového počtu letošních obětí teroru) bylo letos zabito při akcích řízených libanonským Hizballáhem a provedených frakcí Fatáh-Tanzim. Rostoucí zapojení Hizballáhu do akcí je jedním ze zřejmých trendů posledních měsíců. Dalším trendem, o kterém se již dříve diskutovalo, je širší zapojení žen a mládeže pod 18 let (nebo dokonce dětí). V roce 2001 byl podíl této skupiny na útocích 3%, v roce 2004 již 8%. Tento vývoj se připisuje účinným bezpečnostním opatřením Izraele, kvůli nimž musí teroristé spoléhat na rekruty ze slabších a ovlivnitelnějších složek populace. 17% Izraelců bylo (od listopadu 2000) zabito v útocích do nichž byli zapojeni Arabové z východního Jeruzaléma (kteří jsou přitom občany Izraele). Izrael je sice podle Dichtera úspěšný v bránění provádění útoků, ale nedaří se snížit motivaci útočníků provádět je. Od ledna 2003 zmařil Izrael 70% útoků a od letošního ledna 77%. Počet varování před útoky zůstává na úrovni 50 denně. Další známkou obtíží při uskutečnění útoků obvyklými metodami je rostoucí používání raket Kassam. Jen v roce 2004 odpálili Palestinci 168 raket Kassam, což je plných 40% útoků od jejich prvního nasazení v roce 2001. 30% letos odpálených raket bylo odpáleno po vstupu armády do tábora Bejt Hanún po zabití dvou Izraelců raketou v osadě Sderot 29. června. Není známo, zda přítomnost armády vyprovokovala útoky, nebo zda by situace byla ještě horší, kdyby vojsko nezasáhlo.

Dichter zároveň sdělil svou domněnku o způsobu, jak se mohl Jásir Arafat i přes probíhající násilnosti, chaos a volání po reformách udržet u moci: díky klasické technice nových jmenování a slibů reforem, které oponenty umlčely. Arafat podle něj uspěl v odvádění pozornosti palestinské veřejnosti od volání po reformách na domnělé ohrožení mešity Al Aksá.