Izraelci se připojili k celosvětovému zármutku na skonáním papeže Jana Pavla II a premiér Šaron pronesl při zahájení zasedání kabinetu na jeho počest řeč, v níž jej označil za muže míru a přítele židovského lidu. Jan Pavel II podle Šarona chápal jedinečnost židovského národa a pracoval na historickém usmíření a ustavení diplomatických vazeb mezi Izraelem a Vatikánem. Největší dojem udělal papež na Izraelce během poutě do Svaté země v roce 2000 svou prosbou o odpuštění staletého pronásledování páchaného na Židech katolickou církví. Papež si však nezískal pouze izraelská srdce. Také Palestinci si jej oblíbili, protože během pouti našel cestu i do palestinského utečeneckého tábora a kromě jiného požadoval vytvoření palestinského státu. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás označil papeže za „velkou náboženskou osobnost“, která oddala svůj život obraně takových hodnot, jako je mír, svoboda, spravedlnost a rovnost pro všechny rasy a náboženství. Nejvyšší palestinský muslimský představitel, velký muftí jeruzalémský, Ikríma Sabrí, řekl, že papežova smrt je „ztrátou pro svět, katolickou církev, mír a milovníky svobody“.