9. dne měsíce Av, tedy v neděli 14. srpna, se Židé postili a truchlili nad ztrátou prvního a druhého Chrámu. Letos však to bylo poněkud smutnější, protože bylo patrné těžké ovzduší. Vypadalo to, že Knihu nářků, která se tradičně v tento den čte, je možné aplikovat na dnešní lid Izraele, nejenom v Guš Katif, ale v celém státě. Vláda již dříve odsunula plánovanou evakuaci osad tak, aby ji nebylo možné spojovat s velkými pohromami, které židovský lid postihly na Tiša B?Av. Plán však vládě nevyšel. Země truchlila, ale tentokrát to nebylo kvůli zničení Chrámu, ale kvůli pošlapání úspěchů vlastního lidu a jeho života.