Jihoafrický profesor práv a zvláštní vyslanec OSN pro palestinská území, John Dugard, prohlásil, že středeční izraelské použití síly proti teroristům rozptýleným v davu Palestinců v Rafáhu znamenalo porušení mezinárodního práva. Dugard usuzuje, že „tyto akce jsou svou podstatou … válečnými zločiny … Také se rovnají kolektivním trestům, které porušují jak humanitární právo, tak mezinárodní zákony o lidských právech,“ a navrhuje, aby mezinárodní společenství odpovědělo uvalením zbrojního embarga na Izrael.
Jak proti této logice argumentuje agentura Jerusalem Newswire?
Pan Dugard se mýlí. Článek 28 Čtvrté ženevské konvence jasně stanovuje, že „chráněné osoby nesmí být využívány pro dosažení imunity určitých bodů nebo oblastí proti vojenským operacím.“ Dále, článek 27 téhož dokumentu dává stranám konfliktu možnost „podniknout taková kontrolní a bezpečnostní opatření vzhledem ke chráněným osobám, jaká mohou být v důsledku války nezbytná.“
Izraelší vojáci se mohou bránit proti „palestinským civilistům“, považují-li to jako nutnost v důsledku války. Pokud izraelští vojáci podniknou takové akce jako přímý důsledek toho, že ozbrojení Palestinci využívají dav jako svůj štít, potom jsou to tito ozbrojenci, kdo nese přímou odpovědnost za vzniklé civilní ztráty. Jsou to palestinští ozbrojenci, kdo spáchal válečný zločin porušením článku 28.
Je nepochopitelné, jak člověk znalý práva jako pan Dugard může ignorovat tato fakta. Je pravděpodobné, že na izraelsko-arabský konflikt nahlíží prizmatem OSN, což jeho prohlášení činí spíše politickým než analytickým.
Co dále lidé z Jerusalem Newswire doporučují a nad čím se pozastavují?
Pan Dugard a OSN by lépe využili čas, kdyby se zajímali o dodržování platného mezinárodního práva – dokonce i při jednání s Izraelem; kdyby zaměřili pozornost na skutečný problém – na cynické zneužívání palestinských dětí jako figurek ve smrtonosné hře. Kdo jsou ti lidé, kteří riskují životy svých drahých dětí pro fotografie v mezinárodních médiích? Proč Palestinská samospráva dovoluje pokračující indoktrinaci dalších generací, aby hledaly násilí a smrt jako vrchol slávy? Mladí toto neví – ti budou pouze pokračovat v cestě, kterou před nimi otevřeli jejich rodiče, učitelé, vůdci. Proč mají být palestinské děti odsouzeny k smrti jejich vlastními lidmi místo toho, aby se učily hledat život, mír a spolužití? A proč to svět ignoruje?