Na tuto otázku je nutno pohlížet z několika stran. Palestinské hnutí Hamás působí mezi Palestinci žijícími v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Původně podzemní teroristická skupina se díky své agitaci mezi Palestinci, doprovázené charitativní činností dostala až k vítězství v letošních březnových volbách a sestavila palestinskou vládu. Vzhledem k předchozím zkušenostem s Hamásem nebyla tato vláda akceptována většinou světového společenství a ztratila i podstatnou část finanční podpory. Dnes je řada vůdců Hamásu v izraelském vězení poté, co Palestinci ze zálohy přepadli izraelskou hlídku a unesli izraelského vojáka Šalita.

     Hizballáh vznikl a působí na území Libanonu jako reakce na izraelské tažení v letech 1982-83. Přestože se mu v posledních libanonských volbách podařilo také proniknout do libanonské vlády, má v ní pouze jednoho ministra a jeho politický vliv v Libanonu není tak velký. O to větší je však mocenský a vojenský vliv Hizballáhu zejména na jihu Libanonu. Navzdory rezoluci OSN, která v souvislosti se stažením Izraele požadovala odzbrojit všechny libanonské militantní organizace se Hizballáh stále hřeje na výsluní sympatií místních obyvatel a místo odzbrojování vesele rozmnožuje sbírku raket a těžkých zbraní.

     Rozdíl mezi Hamásem a Hizballáhem je také náboženský. Zatímco první patří k většinové sunnitské větvi islámu, druhý se hlásí k menšinovým ší´itům. Obvykle mají tyto větve k sobě dosti daleko (viz napětí uvnitř Iráku). V tomto případě je však vzácně sjednocuje společný nepřítel – Izrael. Dalším silným poutem jsou i vzájemné osobní vazby, které vznikly během posledních dvaceti let právě díky boji proti společnému nepříteli.