Situace v Izraeli se opět přiostřila. Izraelská armáda zaútočila na palestinské pásmo Gazy. Vzhledem k ne zcela jasnému zpravodajství v evropských médiích bu?de dobré si shrnout, oč vlastně v současném konfliktu jde, jaké jsou jeho příčiny a jakým směrem by se mohl vyvíjet.
Pomineme-li výsledky palestinských parlamentních voleb, díky nimž se dostalo k vládě militantní hnutí Hamás, se kterým má nejen Izrael, ale i většina světových velmocí komunikační problémy, odstartoval celý současný konflikt minulý víkend.
Vzhledem k tomu, že vláda Hamásu polevila v tlaku na různé teroristické buňky mající své základny na palestinském území (dokonce některé z nich nepokrytě podněcuje a vyzbrojuje), zvýšily izraelské jednotky svoji ostražitost podél palestinských hranic, na kterých pravidelně dochází k drobným šarvátkám, obvykle vyprovokovaným z palestinské strany. V neděli ráno se poblíž hraničního přechodu Kerem Šalom prokopalo palestinské komando tunelem z pásma Gazy na izraelské území do týlu patrolující izraelské hlídky. Při následném přepadení byli dva vojáci hlídky zabiti a zraněný desátník Gilad Šalit odvlečen na palestinské území dříve, než se dostavila pomoc. Až posud by to byl jeden z drzých, ale ne zcela výjimečných kousků, ke kterým na tamějších hranicích občas dochází, nebýt právě toho únosu
O izraelské armádě je dobře známo, že své vojáky nikdy neopouští ani raněné ani mrtvé. Vědomi jsou si toho jak únosci sami, tak i vládní hnutí Hamás, které má s podobnými akcemi bohaté zkušenosti. Všichni museli předpokládat že dojde k izraelské odvetné akci. Izraelská vláda řešila situaci s překvapivým klidem. Díky zpravodajským službám získala informace o osudu i stavu uneseného vojáka a dala palestinské vládě dvoudenní ultimatum k jeho vrácení. Pokud by Hamás zareagoval včas, věc by se zřejmě vyřešila diplomaticky spolu s nezbytným harašením zbraní na obou stranách.
Hamás se dostal do nepříjemné situace. Je pravděpodobné, že únos byl proveden bez vědomí politického vedení. Na druhou stranu má Hamás situaci v pásmu Gazy natolik pevně v rukou, že není možné, aby o osudu Gilada Šalita nevěděl nebo aby nebylo v jeho moci uneseného vojáka odevzdat Izraelcům. Vedení Hamásu se rozhodlo hrát šachy – aby neztratilo tvář před vlastními lidmi, nabídlo o uneseném jednat výměnou za propuštění palestinských žen a dětí z izraelských věznic. Tento zdánlivě humánní požadavek ale nic neřeší a je pouhým plácnutím do vody z několika důvodů:
1) Izrael požadavkům teroristů zásadně nevyhovuje (stejně jako většina silných vlád ve světě) a Hamás to dobře ví.
2) Dotyčné vězněné ženy a děti nejsou chudinky matky s nemluvňaty, jak by se z požadavku Hamásu zdálo (a takový signál pro svět to měl být), ale výrostci zatčení při pouličních bojích a ženy, které se zapojují do teroristických akcí a nepokojů stále častěji. Izrael je nemůže propustit, tím by ukázal svoji slabost.
3) Případné jednání by Hamásu získalo čas a prostor k dalšímu manévrování, což si Izrael nemůže dovolit a obě strany jsou si toho vědomy.
Izraelská odpověď byla typicky rázná. O ničem jednat nebudeme. Pokud nám nevrátíte do úterní půlnoci živého Gilada Šalita, přijdeme si pro něj sami. Benjamin ben Eliezer – jeden z nejzkušenějších členů izraelského bezpečnostního kabinetu dokonce pohrozil, že by si na oplátku Izrael mohl odvézt polovinu palestinské vlády. Hamás dobře ví, že je to pravda. Izrael má dostatek prostředků na provedení takové bleskové akce a proto muselo palestinské vedení rychle jednat – šlo jim skutečně o život nebo alespoň o svobodu. Rozhodlo se tedy k dalšímu tahu na šachovnici. Místo zraněného vojáka vydalo prohlášení, že podporuje plán národní shody, jehož součástí by bylo i formální uznání existence státu Izrael (což většina Palestinců odmítá). Sázka na manévrování s časem ale Hamásu nevyšla. Každý ví, že k tomuto prohlášení by byl Hamás v nejbližší budoucnosti donucen společným tlakem Izraele a Západu. Nelze ho tedy chápat jako vstřícné gesto, ale pouze jako další pokus manévrovat s časem v horečnaté snaze vymyslet jak ven z této ošemetné situace.
Izraeli došla trpělivost ve chvíli kdy vypršelo ultimatum. Krátce poté izraelská armáda překročila palestinské hranice. Navzdory svým možnostem (a obavám Palestinců) si počínala velmi umírněně – vyhodila do vzduchu několik mostů a zničila klíčové energetické zařízení. Nedošlo k žádným obětem na životech ani k vážným zraněním. Izraelské jednotky také postupují překvapivě pomalu navzdory mizivému odporu palestinských bojovníků. Pozorovatelé se shodují, že se jedná zatím pouze o demonstraci síly a důrazné varování – vraťte nám Šalita než začne být opravdu zle. Televizní výhružky některých palestinských předáků, že Izrael bude trpce litovat své porážky, působí ve světle reality spíše komicky a potvrzuje strach, který v palestinském vedení zavládl.
Vláda Hamásu má zřejmě poslední šanci zakročit proti únoscům, vzít jim izraelského vojáka a vrátit ho zpět Izraelcům. Izrael jasně deklaroval, že v takovém případě dojde ke stažení jednotek zpět za hraniční zátarasy. V opačném případě by se s trochou nadsázky mohlo stát, že se příští zasedání palestinské vlády uskuteční během povinných vycházek na izraelském vězeňském dvoře.
Zvláštním momentem v celé situaci je nejasný osud dalšího pohřešovaného Izraelce – nikoliv vojáka, ale mladého studenta ješivy – židovské náboženské školy. Palestinská teroristická skupina prohlašuje, že ho zajala a pokud Izrael Palestincům neustoupí, brutálně mladíka popraví před televizní kamerou. Kromě osobních dokladů však nepřinesli žádné důkazy, že ho skutečně drží a také palestinská vláda se v této věci zatím nedokáže zcela zorientovat. Podle zdrojů z izraelských tajných služeb se však zdá, že student v palestinských rukou opravdu je a jeho život je ještě ve větším ohrožení než život uneseného vojáka.
Do budoucnosti nikdo z lidí nevidí, ale nabízí se několik směrů dalšího vývoje:
A. Hamás ustoupí, vydá uneseného vojáka a objasní jak je tomu s údajným druhým zajatcem, případně ho vydá také. Únosci budou potrestáni.
B. Izraelská armáda přidá na plynovém pedálu, obsadí Gazu a zatkne palestinské vůdce na jejím území, případně i na území Západního břehu Jordánu. Následně podmíní jejich vydání realizací bodu A, případně osvobodí zajatého vlastními prostředky a zlikviduje únosce. Zatčením palestinských předáků by si současně Izrael vyřídil účty s řadou svých úhlavních nepřátel, přičemž by k tomu v současné situaci Západ nemohl zaujmout výrazněji kritický postoj.
C. Palestinské komando zajatce popraví. Izraelská armáda v odvetě rozpoutá rozsáhlou razii proti všem aktivistům militantních skupin v pásmu Gazy i v okolí Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu. Zároveň izraelská vláda zmrazí veškerá jednání o možnosti stažení z části Západního břehu Jordánu. Mezi Palestinci dojde k další eskalaci napětí a k bojům o moc mezi umírněnějším hnutím Fatáh, současným vedením Hamásu a teroristickými skupinami nesmiřitelně stojícími proti Izraeli.
Bude-li zatčen i palestinský ministerský předseda Hanijeh, může dojít k bezvládí, které by využil prezident Abbás k posílení svého vlivu.
V každém případě je nyní na tahu opět palestinské vedení. Má ale velmi málo času i prostoru a zdá se, že téměř všechny trumfy zůstávají v rukou Izraele. Kromě Gilada Šalita, devatenáctiletého desátníka, který se při plnění branné povinnosti ocitl v těžké situaci. A kromě mladého studenta ješivy, který se ocitl v nesprávné chvíli na nesprávném místě.