Ani po dvou týdnech není nový izraelsko-palestinský ozbrojený konflikt zažehnán – naopak dostává rysy opravdové války – řečeno slovy klasika: politika pokračuje násilnými prostředky.
Izraelské jednotky se pohybují v palestinském pásmu Gazy i v autonomních oblastech na Západním břehu Jordánu. Pátrají po uneseném vojákovi Giladu Šalitovi, zatýkají vůdce a členy palestinských teroristických skupin včetně politiků a preventivně pátrají po možných teroristických atentátnících. Zároveň chtějí omezit resp. zcela vyloučit další palestinské raketové útoky na Aškelon a další izraelská města. Vzhledem k tomu, že se jedná o bojové operace, nepočíná si izraelská armáda jistě jako v rukavičkách a zanechává za sebou jak značné materiální škody, tak i zraněné a mrtvé oběti včetně civilních. Palestinské vládní hnutí Hamás naopak vyzvalo obyvatelstvo k ozbrojenému odporu. V praxi to znamená vyhlášení partyzánské války, kterou Palestinci díky své dlouholeté praxi ovládají mistrně. Lokální konflikt se tak mění v opravdovou válku, která bude mít vážné následky na obou stranách.
Izraelci si proti sobě popudí opět další nepřátele ve světové politice. Výdeje na vedení bojů zatíží neúměrně státní pokladnu. Další ekonomickou ztrátou bude přirozené snížení turistiky a přímých zahraničních investic v případě, že se bude bojovat delší dobu. Obyvatelstvo se také stane cílem palestinských odvetných akcí, což kromě ztrát na životech a materiálních škod přinese i turbulenci na politické scéně. Dlouhá válka je pro Izrael značně nevýhodná.
Na druhé straně je taková situace krizová i pro Palestince. Díky omezení světové finanční podpory jim na válčení docházejí peníze. Prohlubuje se rozkol mezi bojovně naladěnými radikály a umírněnější částí obyvatelstva. Hrozí nebezpečí velkých ztrát na infrastruktuře a tím další snížení kvality života většiny Palestinců.Hromadné zatýkání může ohrozit větší část politických vůdců i mnoho obyčejných lidí. Vzhledem k izraelské převaze nemá izolovaná Palestina šanci na úspěch.
Z pohledu Středoevropana se zdá osud uneseného vojáka opravdu banální příčinou rozpoutání tak velkého konfliktu. Stojí Izraeli jeden lidský život (nebo dva – popraven byl druhý unesený – náboženský židovský student) za tak velkou válku? Odpověď je jednoduchá. Ano, stojí. Izraelská armáda je základním pilířem Státu Izrael. Ve všech předchozích válkách uhájila jeho právo na existenci. Díky ní se stále daří udržet rozsáhlé nepřátelské militantní operace v přijatelných mezích. Služba v armádě je pro mužskou i ženskou populaci běžnou, povinnou a do určité míry i prestižní součástí života. Každý si je jist, že jeho služba je pro vlast nesmírně důležitá, ale také, že ho vlast nikdy nenechá na holičkách. Bezpochyby si je toho vědom i unesený desátník Šalit. Pokud by izraelská armáda ustoupila a obětovala ho ve jménu míru, ztratí kredit v očích své veřejnosti a odhodlání svých vojáků. Zároveň povzbudí palestinské teroristy, kteří uvidí další prostor pro svoji činnost. Ani jedno si Izrael v současné době nemůže dovolit.
Nevydají-li Palestinci uneseného vojáka v nejbližší době, lze očekávat masivnější izraelskou intervenci. Předchozí dohody opět ztratí smysl, protože po každé válce je situace jiná než byla předtím. Světové společenství, které zatím (naštěstí) přešlapuje na místě, bude muset řešit, na kterou stranu se přidat. V poslední době se převaha demokratických států klonila (díky vítězství teroristů v palestinských volbách) mírně spíše na stranu Izraele. Těžko lze však předvídat, kam se nakloní, bude-li nová izraelsko-palestinská válka trvat déle.
