Často slyšíme či čteme, že z pásma Gazy byly opět vystřeleny stovky raket Kassám, v poslední době se píše také o raketách Kaťuša. Jen málokde se ale dočteme, co jsou vlastně rakety Kassám zač, kde se vzaly a proč se tak jmenují. Zkusme tedy společně tento nedostatek v informovanosti odstranit.

Název
     V roce 1882 se v Sýrii narodil šejk Izz ad-Din al-Qassam, (alternativní přepis al-Kassám) který se stal poměrně vlivným politikem. Jeho neúspěšný pokus o revoltu nyní pomineme, pro nás je důležité, že tento muž se po své smrti stal hrdinou, jeho hrob poutním místem a na jeho počest byla pojmenována teroristická organizace Brigády Al-Kassám, militantní ozbrojené křídlo Hammásu. Rakety Kassám jsou pojmenovány po těchto brigádách, které je používají.

Vznik 
     Každá teroristická organizace okolo Izraele má své vlastní vývojáře zbraní, kteří dali vzniknout řadě více či méně podařených nástrojů na zabíjení, např. rakety krátkého doletu, protitankové zbraně, minomety atd.
Hammás má ve svém středu řadu velmi talentovaných inženýtrů a konstruktérů, kteří dokázali navrhnout a sestrojit řadu zbraní, které je možné vyrábět levně a v „domácích podmínkách“, například protitankové střely Al-Bana, modernější RPG Yasin (kterými byl zničen 25. června 2006  izraelský tank), neúčinný Batar (ačkoliv pojmenován po Mohamedově meči), a v kategorii raket krátkého doletu rakety Kassám.

Historie použití
     První Kassamy byly vystřeleny na Izrael v roce 2001, ale jejich dostřel byl tak malý, že se zřítily ještě na území Gazy. Poté následovalo několik dalších útoků, ale teprve v roce březnu 2002 se jimi poprvé podařilo zasáhnout město a způsobit Izraeli zrátu na životech (toto smutné prvenství si drží město Sderot a zabitými byly dvě děti ve věku 2 a 4 roky).Od té doby jsou Kassámy dále hojně používány k ostřelování izraelských měst a zemědělských osad a vzhledem k snadné výrobě jsou útoky na denním pořádku, zejména na město Sderot.

Povšechné, převážně technické údaje
     Rakety Kassám jsou velmi primitivní a nejsou nijak velké, zhruba okolo dvou metrů na délku a sestávají z klasického schématu, to znamená raketový morot, výbušná hlavice, plášť a řídící plochy.
Kassámy nemají žádné naváděcí zařízení, jsou odpalovány podobným principem jako zábavná pyrotechnika. Jsou velmi nepřesné a k alespoň pravděpodobnému zásahu jsou jich potřeba desítky až stovky. Jejich účinek je zatím především psychologický.
     Kassámy mají zatím tři  varianty. Kassám I. má dostřel 3 km a Kassám II . 9 kilometrů. Kassám III. má údajný dolet až 10 kilometrů. V prosinci 2005 oznámily Brigády mučedníků Al-Aksá, že mají k dispozici značně vylepšenou verzi raket s dostřelem až 25 kilometrů – vylepšené byly zřejmě díky cizímu know-how.

Co je nejčastějším cílem?
     Stručně řečeno, nejčastějším cílem je to, co se podaří trefit. Samozřejmě, nejoblíbenějším cílem jsou školky, univerzity, obytné čtvrti a ostatní místa s vyšší koncentrací lidí, ale jak jsem se už výše zmínil, nedá se říci, že by rakety Kassam byly nepřesné. O přesnosti se totiž v případě Kassamů vůbec nedá mluvit. Kassamy se odpalují v tak velkých množstvích právě proto, aby se podle zákona pravděpodobnosti podařil alespoň nějaký zásah.
     Proto je nejčastěji zasahovaným „cílem“ neobydlená pustina, kam rakety Kassam nejčastěji dopadají. Nicméně i něch několik málo raket, co zasáhnou cíl a zabijí nějakého Žida, Hammásu stojí za to.

Jak se lze bránit těmto útokům?
     Izraelská armáda se proti těmto útokům může bránit jen velmi omezeně – smutným faktem je, že aktivní obrana je téměř nemožná.
     Pokusy o ničení továren na výrobu Kassamů selhaly – jejich výroba je natolik jednoduchá, že se může rozběhnout téměř kdekoliv, kde je alespoň základní dílenské vybavení. (Mimochodem – zničení továrny paradoxne teroristé vítají – když Hammás obsadí jedinou autodílnu v celém dalekém okolí, začnou v ní vyrábět Kassamy a Izrael ji srovná se zemí, začnou místní nenávidět Izraelce, kteří jim rozbili tolik potřebnou dílnu – a teroristé si mnou radostí ruce, protože mohou hlásat, jak zase Izrael zničil civilní stavby. Takže jediné oběti jsou opět civilisté. Smutné, že?)
     Skladování raket je také velmi jednoduché – v jakémkoliv skladišti, v jeskyni…
     Vyložení raket, odpalovacích ramp a zahájení útoku je také velmi jedoduché a rychlé, často je maskované jako běžná činnost – např stavební práce, práce na poli atd. Teroristé vědí, že vrtulníky izraelské armády přiletí nejdříve za čtvrt hodiny – mají tedy dostatek času na připravení, zamíření raket a jejich následné odpálení elektronicky na dálku.
     Přímé řešení, které by bylo schopno praktického použití tedy neexistuje… jediná, ne příliš účinná metoda je mnohonásobná odplata za každý zásah Kassámu – jenže vzhledem k mentalitě islámských teroristů a jejich civilních „fanoušků“ se tato metoda míjí svým plánovaným účinkem.

     Izraelská armáda samozřejmě neskládá ruce do klína. Pokouší se chránit své občany např. systémem Red Dawn [česky „rudý či červený úsvit“]. Jedná se o špičkový výstražný systém, který ve spojení s protiraketovým radary varuje sirénami dvacet vteřin předtím, než rakety dopadnou. Dvacet vteřin se může zdát nicotný časový úsek, ale zkuste si někdy, jak daleko doběhnete za dvacet vteřin. Obyvatelé postižených měst mají slušnou šanci se stihnout někam ukrýt – a navíc, mají tak stále o dvacet vteřin více, než by měli bez těchto systémů.
     Další systém, který by mohl být nasazen (pokud bude schválena jeho koupě), je švýcarský protiletadlový a protiraketový rychlopalný systém Skyshield, který by byl schopen část Kassamů sestřelit ještě ve vzduchu.
A v neposlední řadě izraelská armáda neustává v systematickém vyhledávání a ničení skladišť, dílen, skladů materiálu a ostatních cílů, které s Kassamy souvisí.

A co Kaťuše?
     V poslední době se začínají k útokům proti Izraeli používat namísto Kassamů sovětské rakety Kaťuša. Představují daleko větší hrozbu než Kassamy, protože ačkoliv je jich vystřeleno relativně málo, jsou nesrovnatelně účinnější a jejich dolet je více než děsivý – přes dvacet kilometrů…

Kde se Kaťuše vzaly?
     Za Druhé světové války Rusové potřebovali něco, co by se dalo rychle přemisťovat a bylo schopno rychle zasypat smrtí nějaké místo, přičemž nebylo zapotřebí příliš velké přesnosti. Vyvinuli tedy systém rychle za sebou odpalované série raket, která, je-li vypálena celá zásoba raket, doslova „přeorá“ cílovou oblast. Celý systém byl levný a dal se montovat na již existující podvozky automobilů, takže se dokázal rychle pohybovat z místa na místo. Jedinou desetivteřinovou salvou svých nepříliš přesných raket, nacpaných vysoce účinnou výbušninou dokázal zcela zničit cokoliv na cílové ploše čtyř hektarů (!!!). 
     Celý systém pojmenovali podle tehdy populární ruské vojenské písně Kaťuša.
     Píseň i raketomet měly u ruských vojáků obrovský úspěch a nebylo divu, že se po válce tento systém dále  vyvíjel. Po rozpadu Sovětského svazu mohl získat sovětské zbraně, tedy i Kaťuše prakticky kdokoliv – a tedy i sousedé Izraele.

Proč jsou Kaťuše tak populární u teroristů, a nejen u nich?
     Rakety Kaťuše se daly také odpalovat po jedné z odpalovacích zařízení, ovládaných a nesených jedním člověkem, což z nich činilo úžasné nástroje pro partyzánskou či teroristickou válku.
     Další důvod, proč měly a mají Kaťuše daleko větší úspěch v určitém okruhu nasazení než konvenční dělostřelectvo je v tom, že rakety se dají vyrábět téměř všude, stačí k tomu jen lehký průmysl a výroba je navíc poměrně levná. Naproti tomu pro výrobu dělostřeleckého granátu je potřeba specializovaný těžký průmysl. Výsledný výrobek je sice daleko účinnější a přesnější, ale dražší a velmi závislý na odpalovacím zařízení, což je sice výhodné pro pravidelnou armádu s dobrým zásobováním, ale zcela nevhodné pro nepřehledná východní bojiště Druhé světové války a pro střelbu na izraelská města – jedno osamocené dělo by za dobu, než k  němu dolétnou izraelské bojové helikoptéry, nestihlo napáchat takovou škodu.
Írán začal po vzoru Kaťuší vyrábět svou vlastní modifikaci, či spíše třetí generaci raketového dělostřelectva, pojmenovanou Fajr-3. Tento systém je nepoměrně přesnější a ještě účinnější než původní sovětské Kaťuše a byl pravděpodobně poskytnut i milicím Hizballáhu v Libanonu v průběhu prvního libanonsko-izraelského konfliktu pod jménem Khaibar-1 v počtu několik málo kusů. Írán sám tyto systémy používá místo dělostřelectva.

Technické parametry jsou vskutku impozantní – posuďte sami
      Hmotnost vysoce výbušné hlavice 45 kg, dolet raket činí až 43 kilometrů a rakety při něm vystoupají až do výšky 17 kilometrů… Na tuto vzdálenost už však naštěstí přesnost zásahu rapidně klesá. 
(Írán již má raketu Fajr-5, jejíž dostřel je až 80 km, tu však naštěstí Hizballáh zjevně nemá. Už jen suché konstatování délky dostřelu vyvolává u domorodců z možných, cílových oblastí nepříjemné mrazení v zátylku.)
     Hlavice jsou často vylepšovány množstvím ocelových kuliček, takže výbuch má efekt šrapnelu – množství kovových projektilů se rozlétne na všechny strany a na opravdu velkou vzdálenost od másta výbuchy a cestou zabíjí vše, co se mu dostane do cesty. Neověřené zprávy tvrdí, že systémy byly poskytnuty Hizballáhu pod podmínkou, že je použijí pouze s přímým svolením Íránu.

A co na to Izrael?
     Zatím vždy poté, co Hizballáh odpálil na Izrael salvu raket, byla odpalovací rampa rychle nalezena a zničena, přeci jen, odpalovací zařízení se doplňují daleko hůře než rakety…
Mimochodem, Izrael ve válce proti Libanonu ukořistil několik odpalovacích zařízení a vyvinul vlastní raketové dělostřelectvo – odpalovací rampu MAR-240, používající ty samé rakety jako jeho protějšky. Jako podvozek byl použit podvozek tanku Sherman.

Co tedy můžeme očekávat?
     Bohužel zjevně nic dobrého pro Izrael. Kaťuše měly a mají velký dopad na morálku Izraelců a proto budou pravděpodobně nasazovány stále častěji a jak poroste zkušenost teroristů s touto zbraní, i účinněji. Teroristům totiž nejde ani tak o hmotné škody (i když potěší), ale o publicitu v médiích a o snížení morálky izraelského národa. Protože bojovat proti soupeři, který vítá své vlastní ztráty, je nesmírně těžké…

Použité zdroje:
     http://www.intelligence.org.il/eng/sib/7_05/qassam_eb.htm
     http://www.answers.com/topic/qassam-rocket
     http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/3702088.stm
     http://www.reference.com/browse/wiki/Qassam_rocket
     http://www.beyondimages.info/b130.html
     http://www.answers.com/topic/katyusha
     http://en.wikipedia.org/wiki/Qassam_rocket