V březnu získal Izrael tajné informace o tom, že Sýrie je v plném proudu příprav na vybudování tajného jaderného zařízení za pomoci Severní Koreje. Kromě šéfa Mossadu, Meira Dagana, premiéra Olmerta a jeho kabinetu a vysokých armádních důstojníků nebyl nikdo další informován. Informace byla později předána několika představitelům americké administrativy, kteří o její věrohodnosti zprvu pochybovali.
Mezitím oblast začaly sledovat izraelské špionážní satelity. Izraelská armáda přes léto vystupňovala své aktivity a šéf generálního štábu jí nařídil, aby se připravila na válku. Zatímco se Izrael snažil vysílat Sýrii uklidňující poselství, armáda ve skutečnosti prováděla množství bojových cvičení. Před šesti týdny byly informace přijaty i těmi, kdo o nich pochybovali. Americká média informovala o satelitních a leteckých snímcích zařízení na severu Sýrie. Snímky odhalily severokorejskou vazbu.
Kabinet se šestkrát sešel, aby v nejvyšší tajnosti syrskou záležitost projednal. Izrael se znovu pokoušel předat uklidňující signály, ale napětí nepřestalo narůstat. V pondělí 3. září přistála severokorejská loď s podezřelým nákladem jaderného vybavení v přístavu Tartus na severu Sýrie. Den poté se kabinet sešel na zvláštním zasedání a v jeho závěru sdělil, že se zaměřil na Gazu.
Ve středu 5. září vzlétly ze základny letouny F-15 a F-16 a letoun časného varování. Letka překročila hranici se Sýrií. Protiletadlové baterie byly v tomto momentu zneškodněny; letouny zaměřily své lasery na zařízení, a když bylo na dohled, vypustily bomby, které celé místo změnily v rozsáhlý kráter. Letouny se vrátily na základnu v pořádku a lidé z armádního velení měli důvod oslavovat.
Později však začalo být zjevné, že Sýrii měla v záměru překvapit Izrael zničujícím útokem. Izrael jednal a zneškodnil „syrské překvapení.“