[IMG R 10050]“Jaderná bomba typu, který vyvíjí Írán, nemůže zničit Izrael. Způsobuje smrt v oblasti 500 metrů od dopadu, ale nemůže zničit Izrael,“ řekl v úterý člen Knessetu, profesor Isaac Ben-Israel, bývalý generál-major. Označil jaderný Írán za netolerovatelnou hrozbu a Izrael podle něj musí udělat vše pro to, aby Íránu ve vývoji zbraně zabránil. Pokud Írán bude vlastnit jadernou zbraň, nemusí být prvním následkem hned bombardování Tel Avivu. Není možné předpokládat, že pokud bude mít Írán svou jadernou zbraň, že to sunnitské arabské státy nechají jen tak. Írán totiž kromě toho, že touží po zničení „sionistického režimu“ (tímto vyjádřením Írán obvykle nazývá Stát Izrael), hodlá také šířit ideu své islámské evoluce, což se sunitským státům nelíbí a je jen otázkou času, kdy budou mít jadernou zbraň také. A naopak, pokud se Írán vzdá jaderného projektu, arabské státy se o něj také snažit nebudou.
Pokud by Írán získal jadernou zbraň a následovaly by ho  další státy, musel by ze svého mlčení vystoupit také Izrael a Blízký východ by byl nejen nestabilní, ale doslova prošpikovaný jadernými zbraněmi. Konflikty by tak byly na denním pořádku a bylo by jen otázkou, kdo by jako první jadernou zbraň použil.

Ben-Israel, který zastával řadu bezpečnostních postů, zejména v letectvu, odmítá tvrzení, že mezi Izraelem a Íránem jde o vzájemné jaderné zastrašování. „Když o tom bude člověk přemýšlet do důsledků, není to možné. Nejsou tu jen dva hráči, ale hráčů několik, v nestabilním regionu je vždycky nějaký stát ochotný zaplatit mezinárodní cenu za pokrok ve svém plánu na vymazáni Izraele z mapy.“ Podle profesora Ben-Israele to dokonce ani nemusí být Írán, kdo na Izrael jadernou bombou zaútočí. Mohou chtít využít výhody počtu arabských a muslimských zemí okolo Izraele. Mohou prý udělat to, co dělali vždycky, zaútočit na Izrael prostřednictvím Hizballáhu nebo třeba Sýrie a dalších. Írán sám prý nebude riskovat přímý útok na Izrael, aby na něj nesměřovala přímá odpověď. Může ale vzít jadernou zbraň a předat ji teroristické organizaci, která ji může vypálit třeba na Haifu, stejně tak jako už dali Hizballáhu 11 000 raket.

Ben-Israel také řekl, že íránské chvástání se ohledně vypálení 11 000 raket během první minuty po útoku je nerealistické. Nemůže to podle něj udělat žádný stát na světě, ani USA. Írán prý nemá ani stovku raket, které by byly schopny zasáhnout Izrael, může jich mít jen pár desítek. A i pokud by je vypálil, většina by byla sestřelena protiraketovým systémem Arrow. Z toho vyplývá, že obranným systémem by se nedostalo víc než jen pár desítek bomb. Navíc by poté, co by byly první rakety vypáleny, a trvalo by jim to asi 10 minut, dopadla do Íránu podobná odpověď.

Na otázku, jak velkou škodu by způsobil útok jadernou bombou Ben-Israel odověděl. „Může bomba zničit zemi? Samozřejmě že ne. Jaderná bomba tohoto typu, 10-20 kilotunová takového typu, který byl použit v Hirošimě a Nagasaki, způsobí smrt v okruhu 500-1000 metrů od místa dopadu, pokud by dopadla na Tel Aviv. Může to znít jako úleva ale není. V Tel Avivu žije v okruhu 500 metrů asi 20 – 30 tisíc lidí, což je číslo, které odpovídá všem izraelským obětem v dosavadních válečných konfliktech. V žádném případě ale nemůže zničit stát ve kterém žije 7 milionů lidí. Vodíková bomba má například větší výbušnou sílu, ale Írán se tímhle směrem ještě ani nevydal.

Jak daleko je teď Írán od vytvoření jaderné bomby? „Pokud by 3 000 centrifug pracovalo celý rok, vyrobí materiál na jednu bombu. Pokud tedy Íránci dosáhnou schopnosti provozovat 3 000 centrifug, mohou během roku vyrobit bombu. Zatím ale nebyli schopni tolik centrifug provozovat i přes svá optimistická prohlášení. Je tomu tak z mnoha důvodů – svět jim neposkytuje materiál, stroje a technologie. „Mezinárodní agentura pro jadernou energii odhaduje čas k získání jaderné bomby na 3-8 let, já bych uvažovat v rozsahu 3-5 let.“