Hlavní palestinský vyjednavač, Ahmad Kurája, řekl, že jsou Palestinci připraveni vzdát se částí Západního břehu výměnou za shodně velké území izraelského teritoria. Tento způsob navrhuje také Izrael, aby si mohl ponechat některé bloky osad, ve kterých žije mnoho Izraelců. Za jejich ponechání a následnou anexi k Izraeli hodlá dát Palestinců stejně velkou část půdy ze svého území na jiném místě. Hodně se hovoří také o koridoru spojujícím Gazu se Západním břehem, jiné nabídky zatím konkrétně učiněny nebyly.
Tento postup by mohl být oběma stranám představen jako vítězství. Většina izraelských osadníků by mohla zůstat tam kde jsou a Palestinci by mohli říct, že dostali všechnu půdu zpět.
Dalším ožehavým tématem je Jeruzalém. Podle Kuráji by deklarace mohla stanovit, že východní Jeruzalém je palestinské hlavní město a západní Jeruzalém izraelské hlavní město. O tom, kdo bude kontrolovat klíčová svatá místa a kde bude hranice rozdělení města, by se mohlo rozhodnout později. Vicepremiér Ramon navrhuje předání arabských čtvrtí Jeruzaléma Palestincům, ale kde by měla být hranice přímo nestanovil. Kurája tato vyjádření považuje za určitý způsob testování izraelské veřejnosti, pro kterou byla myšlenka na dělení Jeruzaléma dlouho tabu.
Ahmad Kurája, který byl přítomen za posledních 14 let jednání s pěti izraelskými premiéry, se účastní i toho šestého s Ehudem Olmertem. Je plný optimismu a listopadovou konferenci považuje za „velmi, velmi, velmi důležitou příležitost.“ Pokud prý jednání selžou, budou podle něj Izraelci a Palestinci trpět zřejmě ještě více, než v letech následujících po neúspěšném summitu v Camp Davidu v roce 2000.