[IMG R 10104]Více než 30 stránek z deníku prvního a zatím jediného izraelského astronauta, Ilana Ramona, bylo ve středu převezeno k naskenováno a přepsání. Deník se pak objeví v izraelském muzeu.
Stránky textu byly nalezeny blízko místa havárie raketoplánu Columbia. Po naskenování bude deník převezen do archivu izraelského muzea a kopie deníku bude uložena v Ramonově domě, tak jak si přála jeho manželka, Rona Ramonová.
„Dnes byl první den, kdy jsem cítil, že opravdu žiji ve vesmíru. Stal jsem se mužem, který žije a pracuje ve vesmíru,“ napsal Ramon na počátku šestého dne svého pobytu ve vesmíru.
Tom Cook ze studia, které deník skenuje řekl, že Ramon měl deník během návratu na Zemi na svém klíně. Některé stránky byly zničeny ohněm po explozi raketoplánu, některé ale výbuch i dlouhý pád na zem přežily. Podle Cooka ležely stránky okolo místa nehody dva měsíce, než si jich někdo všiml. Než byly objeveny, byly vystaveny všem typům počasí, včetně silných větrů a dešťů. Když byly stránky objeveny, byly předány Ramonově rodině.
[IMG L 10105]Záchranné práce na deníku trvaly asi půl roku a většina listů byla zrekonstruována včetně těch stránek, ze kterých byl smazán inkoust. Dnes se pracuje na pěti přepisech deníku také pro Ramonovu rodinu. Originál deníku vystaven nebude.

Ilan Ramon se narodil 20. června 1954 ve městě Ramat Gat v Izraeli. Vyrůstal ve městě Berševa. V roce 1987 získal bakalářský titul v elektronickém a počítačovém inženýrství, většinu život působil jako bojový pilot u izraelského letectva. Létal na letounech A-4, Mirage III-C, F-4 a F-16. Byl jedním z izraelských pilotů, kteří provedli útok na irácký jaderný reaktor v Osiraku, jednalo se o tzv. operaci Opera. V armádě dosáhl hodnosti plukovníka.
Ilan Ramon se také stal úplně prvním izraelským astronautem, vybrán byl v roce 1996. Do vesmíru odletěl 16. ledna 2003 v raketoplánu Columbia na misi s označením STS-107. Ač byl Ramon sám sekulárním Židem, rozhodl se během letu dodržovat náboženské předpisy a jedl tak například košer a světil šabat. Na palubu raketoplánu si s sebou kromě jiných předmětů vzal také kresbu českého chlapce Petra Ginze, kterou namaloval při pobytu v Terezíně a nazval ji „Měsíční krajina“ (Petr Ginz zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi).
Při návratu raketoplánu na Zemi došlo k technickým problémů a raketoplán při průletu atmosférou explodoval. Ilan Ramon zemřel společně s ostatními členy posádky raketoplánu Columbia 1. února 2003.

Záběry Izraele z paluby raketoplánu Columbia