[IMG R 10127]

„Arabské odmítnutí uznat existenci našeho židovského státu je jádrem neschopnosti Palestinců dosáhnout vlastního státu.“ řekl velvyslanec Státu Izrael při OSN, Dan Gillerman, před Valným shromážděním OSN během diskuze nazvané „Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem.“ Tato diskuze probíhala ve čtvrtek u příležitosti 60. výročí hlasování o rozdělení britské mandátní Palestiny. Arabští účastníci namísto oslavování ukončení britského mandátu vnutili ostatním členským národům každoroční diskuzi ve jménu solidarity s Palestinci.
Tato diskuze probíhá každým rokem od roku 1967 a pořádá ji Výbor pro uskutečnění neodlučitelných práv Palestinského lidu. Gillerman diskuzi dva roky bojkotoval pro její jednostrannost, ale tentokrát se rozhodl zúčastnit se. Gillerman řekl na zasedání, že zde v New Yorku (sídlu OSN) necítí tu atmosféru naděje, jakou cítil v Annapolisu. Tomu se však nedivil.
„Konec konců, hala tohoto shromáždění je také rodištěm každoročních 21 rezolucí hanících Izrael – s litanií předem daných, nepraktických a zcela předpojatých závěrů – které pouze dávají Palestincům fiktivní pocit skutečnosti a diskurz práv bez odpovědnosti, což obojí činí Spojené národy neschopné hrát smysluplnou roli při řešení konfliktu.“
Gillerman také připomněl, že palestinský vyjednavač před cestou do Annapolisu řekl, že Palestinci nikdy neuznají židovskou identitu Izraele.
„Rezoluce, která dává 29. listopadu význam – Rezoluce Valného shromáždění 181 – hovoří o vytvoření židovského státu ne méně než pětadvacetkrát. Dokonce i předtím byla myšlenka židovského státu v zemi Izraele zakotvena v Britském mandátu Společenství národů v [roce] 1922, který naplnil Balfourovu deklaraci z [roku] 1917 o založení národní domoviny pro židovský lid.“
„Arabské odmítnutí uznat existenci našeho židovského státu je jádrem neschopnosti Palestinců dosáhnout vlastního státu. Když Židé přijali plán OSN na rozdělení, Arabové učinili osudové – a vskutku fatální – rozhodnutí odmítnout je a napadnout nově zrozený židovský stát raději, než aby s ním koexistovali.“ „Pokud by rozhodnutí OSN přijali, byly by zde dva státy, jeden židovský a jeden arabský celou dobu po uplynulých 60 let.“
Gillerman na závěr svého proslovu vyjádřil naději na změnu atmosféry i v OSN, kde byl Izrael po desetiletí diskriminován a vylučován v rozporu se základními principy Charty OSN.