[IMG R 10051]Obrázky plačících dětí z Gazy, které se svíčkou protestují proti izraelskému přerušení dodávek elektřiny, se prostřednictvím informací z mezinárodních médií vryly do povědomí mnohých. Mezi těmito srdceryvnými obrázky se téměř ztratil fakt, že Izrael stále v dodávkách elektřiny do Gazy pokračuje. Pokračuje v nich i více jak dva roky po svém úplném stažení z Gazy a to i přesto, že na izraelská města a vesnice denně dopadají rakety vypalované palestinskými teroristy z Pásma Gazy.

Podle bývalého mluvčího Ariel Šarona, Ra’ana Gissina, to jen ukazuje, že Izrael opět prohrává ve svých snahách o informování veřejnosti, na rozdíl od Hamásu.

„Stejně jako jsme nezvládli situaci po zastřelení 12letého palestinského chlapce, Mohammeda al-Dury, prohráváme v tom opět i v případě výpadků elektřiny v Gaze. Nedokážeme světu říct, že za tuto situaci nese odpovědnost Hamás,“ říká Gissin. Tato situace opět ukazuje, že Hamás v mediální válce s důrazem vyhrává.
Gissin dále dodává, že Izrael musí bojovat i na mediální scéně, protože to co chce svět vidět jsou obrázky, ne slova. Proto musí Izrael také uvolnit obrázky, i když tím riskuje, že zároveň odhalí některé utajované informace.

V podobném duchu hovoří také Zvi Mazel, bývalý izraelský velvyslanec v Egyptě a Švédsku. Izrael podle něj musí zahájit masivní mediální kampaň. „Hamás získává hodně prostoru na stanici al-Jazeera, a zároveň jsou tu evropské země, které nikdy neslyšely o Sderotu.“

Izrael má s mediálním obrazem problémy dlouhodobě. Odrazilo se to například na známé kauze zastřeleného chlapce, Mohammeda al-Dury. Z jeho smrti byl od počátku viněn Izrael, ač důkazy a konečně i nesestříhaný záznam tuto verzi zpochybňují.

Podobné to bylo i s kauzou tzv. masakru v Džanínu, kdy se v médiích hovořilo o minimálně 500 mrtvých civilistech, což jak se později ukázalo, nebyla pravda.

Izraeli se ale ani v jednom z těchto případů nepodařilo prezentovat zjištěná fakta tak silně, aby přebila původní skandální titulky.

Pallywood, aneb palestinské využívání médií