[IMG R 10504]Uplynuly dva roky od Druhé libanonské války a Izrael stále čeká na návrat svých svou unesených vojáků – Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva. Armáda se podle vlastních slov z války, při které zemřelo 152 izraelských vojáků a civilistů poučila. Zintenzívnil se výcvik izraelských vojenských jednotek a utratily se miliony šekelů investované do zvýšení efektivnosti izraelské armády.

Investoval ale také Hizballáh. Rozšířil svůj arzenál raket dlouhého a krátkého doletu a na Izrael jich teď míří asi 40 000. Bojovníci Hizballáhu se také pomalu vracejí do šíitských vesnic na jihu Izraele, odkud byli během války před dvěma lety vyhnáni.

Bývalý zpravodajský důstojník, brigádní generál Efraim Lapid, se s Ynet podělil o své poznatky z dění za uplynulé dva roky.

[IMG L 10028]“Válka před dvěma lety byla válkou proti Hizballáhu. Nebyla proti Libanonu jako státu, ale proti teroristické organizaci, což je totálně asymetrická válka.“ Vláda, armáda i mnohé civilní organizace se podle Lapida z dění před dvěma lety poučily a válka se v blízké budoucnosti neočekává. Pokud by ale přeci jen k nějaké došlo, je na ni Izrael mnohem lépe připravený, než byl před dvěma roky.

Izrael postrádá své vojáky i dva roky po válce
Dva unesení vojáci budou součástí dohody nadcházejících týdnů. Cena kterou za ni Izrael ale zřejmě zaplatí způsobila v celém Izraeli kontroverzní reakce. Někteří si myslí, že je špatné získat zpět dva unesené vojáky (kteří jsou již zřejmě mrtví), za cenu propuštění vysoce postaveného teroristy, Samira Kuntara, a vrácení těl bojovníků Hizballáhu. Jiní zastávají názor, že se vojáci musí dostat domů, ať to stojí cokoliv.

Sám Lapid zastává názor, že Izrael nyní stojí v situaci, ve které ve vztahu ke svým zajatým vojákům ještě nebyl. Při předchozích válkách, ať už v případě Jordánska nebo Egypta, se vždy zajatci vyměňovali podle mezinárodního práva. Dnes však stojí Izrael v situaci, kdy musí o navrácení svých vojáků smlouvat. Podle Lapida musejí být vojáci přivedeni zpět za cenu, která je rozumná. I přes veškeré kontroverze, které propuštění Samira Kuntara výměnou za vojáky vyvolává, si Lapid myslí, že je i tato cena stále ještě rozumná.

Izrael v minulosti neuspěl při vyjednávání o návratů vojáků, kteří jsou pohřešováni od první války v Libanonu. Jedná se o navigátora Rona Arada a tři vojáky, kteří se ztratili během bitvu u Sultan Jakov. Podle Lapida udělala tehdy vláda pro návrat vojáků hodně, to že ale k jejich propuštění nedošlo prý ukazuje, že i to hodně nebylo dost.

[IMG R 10789]Rezoluce 1701 přinesla zapojení Evropy
Rezoluce OSN 1701, která ukončila Druhou libanonskou válku, se ukázala být neefektivní. Dva izraelští vojáci jsou stále v rukou Hizballáhu a finanční a vojenská pomoc ze Sýrie a Íránu bez přerušení proudí k Hizballáhu. Hizballáh ztrojnásobil svůj arzenál a vytvořil dobře vycvičenou bojovou sílu.

Podle Lapida přinesla rezoluce alespoň větší zapojení Evropy na Blízkém východě. Nikdo prý sice nepředpokládal, že multinárodní obranné síly – UNIFIL, které jsou nasazeny v Libanonu, úplně zamezí pašování zbraní Hizballáhu. Fungují prý ale jako symbol, který Hizballáh nemůže úplně ignorovat.

Jaká budoucnost čeká sever Izraele?
Izrael se podle Lapida v minulosti značně omezoval, pokud šlo o odpověď na raketové útoky ze severu. Bál se zasažení cílů, které nebyly přímo napojené na Hizballáh. Nyní by prý Izrael jednal proti Hizballáhu i jakémukoliv jinému cílu velmi silně, bez omezení, které uplatňoval v předchozích letech.

Je možné očekávat zapojení jiných států, zejména Sýrie a Íránu, do konfliktu? Sýrie je podle Lapida nyní velmi slabá. Není to již ta Sýrie, kterou jsme znali v minulosti a i proto se objevují syrské snahy o mírové řešení vztahu s Izraelem. Z prezidenta Assada se nestal milovník Sionu nebo nový izraelský přítel, pouze si pragmaticky spočítal, že proti Izraeli nemá vojensky šanci.

Pozornost by ale měla být věnována Íránu a samozřejmě také Hizballáhu, který je vojensky, finančně i politicky podporován Íránem. Právě Hizballáh bude i nadále pokračující hrozbou pro sever Izraele.