Írán má v současnosti zprovozněno 4000 centrifug sloužících k obohacování uranu a dalších 3000 centrifug bude v dohledné době instalovat. Světové mocnosti Íránu nevěří, že je jeho jaderný program určen k mírovým účelům, ale jejich diplomatická jednání zaměřená na pobídky i na sankce nevedou k žádným výsledkům. Írán vyhlásil všem navzdory, že obohacování uranu nezastaví. (YnetNews)

Írán nedotčen opatrnou usmiřovací rétorikou si na rozdíl od západních zemí nejen nebere servítky, nýbrž dokonce napětí úmyslně vyostřuje. Ústy náměstka velitele generálního štábu íránské armády, brigádního generála Masúda Džazairího, Írán vyhlásil, že jakýkoli útok na něj povede ke světové válce. Předtím hodil Írán rukavici Izraeli prostřednictvím slov velitele Revolučních gard, Mohameda Ali Džafarího, který řekl, že si Izrael na Írán netroufne ze strachu z jeho raketového deštníku a islámských spojenců Íránu v regionu. (Ynetnews)

Izrael však zdá se hozenou rukavici zvedl. Izraelská vláda již údajně došla usnesení, že nedovolí Íránu vyzbrojit se jadernými zbraněmi. Podle deníku Ma′ariv se již Jeruzalém rozhodl začít naplno s přípravami na samostatný útok bez ohledu na případné diplomatické vyřešení konfliktu či vojenský zásah Američanů. Izrael zatím samozřejmě nemá pro samostatnou akci povolení od Spojených států, ani nemá povolení využít irácký vzdušný prostor. (Jerusalem Post)

Američané sice umožnili Izraeli použít globální radarový systém včasného varování, čímž mu dali najevo, že akceptují pouze jeho pasivní roli naplněnou obrannými akcemi, avšak Izrael již dříve varoval, že trvá na doktríně preventivního útoku a nehodlá čekat, až bude nejprve zasažen. (Jerusalem Post)

Předhánění se různých íránských představitelů v hrozbách vůči Izraeli a předkládání nejrůznějších zbrojních technologických „výdobytků“ použitelných pouze v rámci propagandy, nikoli v reálném nasazení, je především projevem vzájemné rivality uvnitř íránského establišmentu. (StrategyPage)

Na straně Íránu jsou zřejmé vzdálení se islamistického režimu od obecně sdílené reality a potřeba vytvořit si jasně definované nepřátele. Pokud by zůstalo pouze u takové poněkud zvrácené formy komunikace s veřejností, nebyla by situace až tak zlá. Jelikož se však zostření rétoriky založené na tak silných pojmech jako holocaust, světová válka či smazání z mapy děje souběžně se zaváděním kontroverzního jaderného programu a také při podpoře terorismu, je nelze tuto rétoriku brát na lehkou váhu.