Že je bývalý americký prezident Jimmy Carter trochu mimo, pokud jde o současnost i budoucnost izraelsko-arabského konfliktu, to již asi mnozí vědí.

Svými nedávnými výroky však laťku své nekompetence posunul nečekaně vysoko. Carter měl prohlásit především toto: „Hamásu lze věřit“ a „Hamás se nikdy neodchýlil od svých závazků daných dohodou o příměří.“

První výrok, jakkoli nepřijatelný, představuje zcela subjektivní dojem pana Cartera a tak nemá smysl mu jej vyvracet. Zato druhý výrok již lze vztáhnout k reálným událostem a posoudit, nakolik je pravdivý či nepravdivý.

Carter hovořil o hodnověrnosti Hamásu v souvislosti s příměřím uzavřeným mezi Hamásem a Státem Izrael. Příměří bylo vyhlášeno 19. června a mělo trvat půl roku. Po půlroce, 19. prosince, jej Hamás odmítl prodloužit, příměří tudíž skončilo. Nyní se podívejme podrobněji na jeho průběh s ohledem na dodržování klidu zbraní ze strany Hamásu.

Během měsíců července, srpna, září a října bylo na Izrael z Hamásem ovládané Gazy vypáleno celkem 11 raket a 15 minometných granátů. Toto jsou však pouze 4 nejklidnější měsíce z celkem 6 měsíců, po které trvalo příměří mezi Hamásem a Izraelem. Za celou dobu trvání tzv. příměří dopadlo na Izrael celkem 223 raket a 139 granátů.

Bez ohledu na to, jaké motivy vedly Hamás k zesílení útoků, proběhlo toto zesílení v době, kdy příměří stále ještě platilo. Hamás zahájil novou ofenzívu o celých 15 dní dříve, než vyhlásil, že příměří ukončuje.

Hamás měl možnost legitimně platnost příměří vypovědět. Neučinil tak a proto můžeme tvrdit, že svým závazkům daným dohodou o příměří nedostál.

Jimmy Carter ve své snaze přesvědčit veřejnost o snadnosti naplnění jeho snu o mírovém a prosperujícím Blízkém východě zcela ignoruje reálné události a širší kontext vývoje izraelsko-arabského konfliktu. Ba co víc, Jimmy Carter ve své snaze vnutit publiku svůj neopodstatněný optimismus lže.