[IMG R 11004]Nová americká studie říká, že Izrael během své nedávné operaci v Pásmu Gazy neporušil žádné válečné zákony. Studie kromě toho také pochválila Izrael za „působivé zlepšení“ od války s Hizballáhem v roce 2006.
Izrael „úmyslně využil přesvědčivou sílu, aby zvýšil regionální zastrašení a předvedl, že obnovil svou vojenskou prudkost,“ píše Anthony H. Cordesman z Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Jsou to nicméně legitimní vojenské cíle navzdory velmi reálné humanitární ceně.“
Studie také hovoří o tom, že politické snahy manipulovat válečnými zákony a humanitárními úvahami se staly klíčovou zbraní v asymetrickém boji a jsou často využívány jako základ pro propagandu a získávání politického vlivu v těchto typech konfliktů.
[IMG L 10997]“Opravdové utrpění je přeměněno do zveličených obvinění a čísel, která nemohou být potvrzena spolehlivými údaji nebo metodami,“ říká se ve studii. „V praxi to znamená, že i kdyby Izrael souhlasil se všemi konvencemi, jsou tato pravidla značně omezena a často se obtížně aplikují na skutečnost války. Platí to i v případě takové války, která je vedena se zdrženlivostí a soustřeďuje se na vojenské cíle.“
Cordesman poznamenává, že některé budovy, jako například školy, mají speciální postavení. Před útokem na ně je proto vyžadováno posouzení, při kterém se má zjistit, zda jsou skutečně vojenskými cíly. Pokud ano, může na ně být proveden útok. V případě nemocnic je třeba varování, ale ani ony nejsou chráněny mezinárodním právem, pokud je využívá nepřítel.
„Bílý fosfor může být využit proti vojenským cílům, ale ne proti civilním cílům,“ dodává. „Takové zákony a konvence nezavazují účastníky konfliktu, kteří nejsou státy. Tedy například ani Hamás.
[IMG R 11000]“Výsledkem je situace, kdy může být jedna ze stran potenciálně limitována mezinárodním právem, zatímco druhá není a to činí z mezinárodního práva potencionální zbraň pro stranu, která ho odmítá a zároveň využívá.“ To také povzbuzuje extrémisty k tomu, aby využívali civilisty jako lidské štíty tím, že nasadí své jednotky v obydlených oblastech a využívají citlivé budovy jako mešity a školy, nebo se blízko nich shromažďuje. Tyto taktiky nejsou podle Cordesmana ničím novým.