The Guardian v pondělí vyloučil zprávu jiných britských novin, podle které konvertovala rodina Mahmúda Ahmadinežáda po jeho narození z judaismu na islám.

Jedním z hlavních argumentů listu Daily Telegraph, který s informací první přišel, bylo to, že Ahmadinežádovo předchozí jméno bylo Sabúrdžijana což znamená tkadlec sabúru, přičemž výraz sabúr je perským označením pro židovskou modlitební šálu talit.

The Guardian nicméně cituje profesora Davida Jerošalmiho, experta na íránské židovské komunity. Podle něj „není v žádném perském židovském dialektu takový význam pro slovo „sabúr“ a tento význam nemá ani v perštině. Samotné jméno Sabúrdžijan také není dobře známým židovským jménem.“

Jerušalmi z univerzity v Tel Avivu také nesouhlasí s tvrzením, že by koncovka „džijan“ byla koncovkou pro jména rodin praktikujících Židů. Samotná tato koncovka nemže být podle profesora Jerušalmiho považována za důkaz židovského původu. Stejnou koncovku má i mnoho muslimských příjmení.

Podle korespondenta The Guardian, který v roce 2005 navštívil Ahmadinežádovu rodnou vesnici, je výraz sabúr odvozen od speciální profese při tkaní koberců, které je pro tuto oblast typické. To potvrzuje i Kasra Nadži, který napsal Ahmadinežádovu biografii a setkal se s jeho rodinou. Uvedená profese navíc není spojována s Židy. Podle Nadži byl Ahmadinežádův otec Ahmad věřícím šíitou, který učil korán před i po Ahmadinežádově narození.

Podle The Guardian je Ahmadinežádova matka tzv. Sejjede, což je titul, který se uděluje ženám, jejíž rodiny jsou z přímé pokrevní linie proroka Mohammeda.
Změna jména byla podle expertů spíše než se změnou náboženství spojena spíše s třídním bojem v Íránu. Když se povinně uzákonila příjmení, mnoho lidí si zvolil příjmení, které odráželo jejich profesi nebo profesi jejich předků. V mnohých případech si lidé měnili jméno po příjezdu do Teheránu, aby se tak vyhnuli diskriminaci ze strany obyvatel hlavního města.