V reakci na nečekané udělení Nobelovy ceny míru americkému prezidentovi Baracku Obamovi jsme zveřejnili aktuální komentář zabývající se problematikou specifických postojů stojících na pozadí jak této volby, tak i na pozadí vnímání osobnosti Baracka Obamy vrcholnými představiteli a širší mezinárodní veřejností. Tento postoj je charakterizován jako svého druhu idealismus, jehož podstatou je spoléhání na charisma osobnosti amerického prezidenta a jehož výsledkem jsou nereálná očekávání vzhledem k domnělému účinku tohoto charismatu na vývoj situace v konfliktních regionech. Zde je krátká ukázka z textu:

Velká část světové veřejnosti a vrcholných představitelů států chce, aby byl Obama „někým jiným“ než byl George W. Bush a Obama sám se stylizuje do role politika přinášejícího změnu. Tato naděje vkládaná do Obamy jako muže změny je dále zcela neoprávněně promítána do budoucnosti ve vztahu k řešení složitých mezinárodních otázek a konfliktů. Všichni tito Obamovi příznivci vsadili na Obamovo charisma jako prostředek řešení globálních a regionálních problémů.

Ohlédneme-li se na reakce té části světa, kde má podle očekávání mnohých Obamovo osobní kouzlo nejvíce zapůsobit, na Blízký východ, uvidíme, že většina z těch, kdo udělení Nobelovy ceny míru Obamovi neshazují, vnímá ocenění nikoli jako odměnu za již hotové dílo, nýbrž jako povzbuzení, aby ono vágně formulované dílo globálního míru neváhal uskutečnit. Problémem je však to, že jednotlivé strany vnímají onen kýžený ideál, jehož má Obama dosáhnout, krajně partikularisticky. Například pro Palestince se naděje vkládaná do Obamy naplní tehdy, jestliže… 

Více si můžete přečíst v článku v sekci KOMENTÁŘE.