Nejmenované zdroje v Bílém domě informovaly časopis New Republic o

zmatcích, které Obamově administrativě působí ministryně zahraničí

Hillary Clintonová svými rozporuplnými výroky k  otázce  izraelských

osad, jež je jedním z klíčových problémů izraelsko-palestinského

mírového procesu.

Clintonová se dvakrát odchýlila od oficiální politiky. Poprvé v květnu,

když na tiskové konferenci oznámila, že prezident Obama požaduje

zmrazení výstavby osad včetně „přirozeného růstu“ dosavadních osad.

Obamův tým přitom podle zdrojů detailně obeznámených se situací nebyl

připraven takovýto rozchod s politikou Bushovy éry zveřejnit. Obama

však o několik dní později tvrzení Clintonové zopakoval a nastartoval

tak několikaměsíční napětí ve vztahu s Izraelci.

Podruhé Clintonová překvapila 1. listopadu v Jeruzalémě svým náhlým

obratem v postoji k osadám, když označila Netanjahuův návrh, jenž

neodpovídal Obamově představě o zmrazení osad, za „bezprecedentní“

ústupek ze strany Izraele. Tato formulace, za kterou se Bílý dům

nepostavil, rozčílila Araby a Clintonová byla nucena o několik dní

později při návštěvě Maroka prohlásit, že v americké politice ohledně

osad k žádné změně nedošlo.

V důsledku prvního klopýtnutí Clintonové zaujali Palestinci

nekompromistní požadavek, aby Izraelci nejprve zmrazili osady, jinak

Palestinci nebudou jednat. Clintonová tak zmařila snahy Američanů

přimět Palestince k jednáním a poškodila Obamu v očích Izraelců. Druhý

odklon od oficiální linie nastal, když Clintonová zjistila, že

Netanjahu není schopen požadavky na zmrazení osad zcela naplnit.

Není zřejmé, zda jsou problematické kroky Clintonové při jejích misích

záměrné nebo nechtěné. Podle zdrojů v americkém ministerstvu zahraničí

jsou rozporuplná vyjádření Clintonové důsledkem protikladných rad

jejích poradců, na Clinonové však je, aby si s rozpory sama poradila.