Statistiky organizace Šlomit, jedné ze čtyř organizací oprávněných pro umisťování dobrovolníků do izraelské Národní služby, ukázaly pro rok 2009 nárůst zájmu izraelských Arabů o dobrovolnou službu v rámci Národní služby (obdoba někdejší civilní služby v České republice). Možnost účasti v Národní službě má každý občan Izraele, na kterého se nevztahuje branná povinnost, tedy především ultraortodoxní Židé, Arabové, ale též cizinci. Zatímco v roce 2008 se do programu zapojilo 580 Arabů, v roce 2009 to bylo již 1400 arabských občanů. 

Podle generální ředitelky organizace Šlomit, Hayi Šmuel, uvedená čísla svědčí o zájmu mladých Arabů o integraci do izraelské společnosti. Arabové dostali možnost zapojit se do dobrovolnické služby v roce 2006 na základě petice podané Šmuelovou u Nejvyššího soudu.

Šmuelová vysvětluje, že „jedním z faktorů bránících dobrovolné účasti Arabů v Národní službě byl nesouhlas arabských politiků a Vyššího arabského monitorovacího výboru.“ „Porozuměli, že když přijde na [Národní službu], nemohou potlačit vůli jejich lidí.“

Důvodem nárůstu zájmu je podle Šmuelové zjištění, že z účasti Arabů na programu profituje celý arabský sektor, protože dobrovolníci slouží většinou v arabských komunitách. Některým dobrovolníkům však dávají Arabové z jejich okolí najevo, že je považují kvůli službě v izraelské státní instituci za zrádce.