[IMG R 10594]Vysoký americký činitel uvedl, že Turecko se nebude účastnit mezinárodního nátlaku na íránský jaderný program.

Podle tohoto představitele, který si přál zůstat v anonymitě, americká ministryně zahraničních věcí Hilary Clintonová požádala tureckého ministra Ahmeta Davutoglu, aby íránskou záležitost přenechal Radě bezpečnosti OSN a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a Davutoglu údajně souhlasil.

Během rozhovoru, který trval 45 minut, oba představitelé také hovořili o napjatých vztazích Turecka a Izraele. P.J. Crowley, mluvčí ministerstva zahraničních věcí Spojených států, uvedl, že ministryně zdůraznila důležitost dialogu s Izraelem, protože turecko-izraelské vztahy jsou životně důležité pro budoucnost regionu. Clintonová také znovu zdůraznila americký závazek pomoci Turecku s bojem proti Straně kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací a podle Crowleyho představuje také hrozbu pro region Blízkého východu.

Americko-turecké vztahy se zhoršily, když Turecko hlasovalo proti Spojenými státy prosazovaným sankcím, jež byly nakonec minulý měsíc schváleny Radou bezpečnosti. Turecko se krátce před hlasováním pokusilo zprostředkovat dohodu s Íránem o výměně jaderného paliva jako alternativu sankcí.

Turecké velvyslanectví rozhovory Clintonové a ministra Davutoglu nekomentovalo.

Turecký prezident Abdulláh Gül uvedl v rozhovoru pro tisk, že Ankara se považuje za součást Evropy a zůstává zavázána Západu i přes své blízké spojení se zeměmi Blízkého východu.

Americký prezident Obama v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera uvedl, že by podle Spojených států bylo moudré, aby Evropská unie přijala Turecko jako nového člena. Neochotu Turecko přijmout Obama vnímá jako faktor, který stojí za tradičně protizápadní zahraniční politikou Ankary.