[IMG R 10399] Německá Strana zelených požaduje, aby izraelské produkty vyrobené na územích dobytých Izraelem při Šestidenní válce (území za tzv. Zelenou linií) nebyly označovány štítkem Made in Israel. Opoziční Strana zalených si v dubnu vyžádala od vlády oficiální vyjádření ohledně politiky administrativy Angely Merkelové vůči dovozu ze Západního břehu. Odpověď údajně zněla: „Označení ′Made in Israel′ je dovoleno pouze pro výrobky z israelského státního teritoria uvnitř hranic před [rokem] 1967.“

Němečtí a evropští konzumenti údajně mají právo vědět, odkud výrobky pocházejí. Strana zelených údajně zdůraznila, že návrh není cílen na bojkot izraelských nebo židovských produktů, nýbrž na zavádění mezinárodního práva a politiky EU.

Na druhou stranu, vyslanec EU v Izraeli, Andrew Standley, sdělil izraelskému vojenskému rozhlasu, že snahy o vyčlenění výrobků z těchto oblastí odrážejí rostoucí netrpělivost EU s izraelskými osadami. Aviezer Bermant, odborník na izraelsko-evropské vztahy z institutu INSS, řekl, že pokud Německo tuto politiku rolišování teritoria původu izraelských výrobků zavede, bude je následovat většina EU. „Evropa cítí, že může vyvíjet mocenský nátlak skrze své silné obchodní vazby s Izraelem,“ řekl Bermant. Evropa je podle něj „frustrována nedostatkem postupu v mírovém procesu a vnímá, že takto může [Izraeli] dát pocítit svůj nesouhlas.

12. dubna se na Susan Ashtonovou, šéfku zahraniční politiky EU, obrátili ministři zahraničí 13 zemí EU – Španělska, Portugalska, Francie, Velké Británie, Irska, Dánska, Finska, Nizozemí, Belgie, Rakouska, Slovinska, Lucemburska a Malty – s požadavkem na zvláštní označování výrobků pocházejících z osad na Západním břehu a Golanských výšinách, považovaných v EU za ilegální.

Celkový objem vzájemného obchodu mezi Izraelem a EU dosáhl v roce 2011 38 miliard dolarů. EU je hlavním zdrojem izraelského dovozu (především strojírenských výrobků a chemie) a druhým největším exportním trhem (chemie, drahokamy, polodrahokamy, zemědělské plodiny). Podle izraelských představitelů zatím k oficiální změně politiky nedošlo. Ačkoli tento krok německých Zelených není otevřeně míněn jako bojkot Izraele, v Evropě je hnutí bojkotu (Boycott, Divestment and Sanctions movement – BDS) Izraele velmi silné a lze očekávat, že využije požadované změny k účinnějšímu prosazování svých cílů. Hnutí BDS usiluje o bojkot Izraele ve více ohledech, ne jen v oblasti ekonomických vztahů, ale také v rámci akademické obce, nebo zábavního průmyslu. Hnutí sese zabránit působení izraelských odborníků v jiných zemích a mezinárodní spolupráci vzdělávacích a výzkumných institucí, přesvědčuje umělce k rušení vystoupení v Izraeli.