Na začátku nového židovského měsíce Kislev se ráno 4. listopadu zase u Zdi nářků sešlo několik set žen v kipách a modlitebních oděvech k hlasitému zpěvu a modlitbě. Počátkem tohoto měsíce oslavuje organizace „Ženy od Zdi nářků“ 25. výročí svého založení.

V pondělí uspořádalo několik set žen jitřní bohoslužby k „Roš chodeš“, počátku nového měsíce. Za prostranstvím vyhrazeným ženám se na jejich podporu postavilo několik set mužů.

Protestní výzvy ultra-ortodoxního rabína z předešlého večera uposlechlo méně žen než v uplynulých měsících. Když ženy zahájily své bohoslužby zpěvem, rušily je tyto nábožensky zaměřené odpůrkyně na ženském pozemku (a také ultra-ortodoxní muži stojící mimo něj) hlasitým provoláváním „hanba“ a pískotem. Na mužské straně předčítal kdosi Tóru do mikrofonu, takže hlas muže přehlušoval hlasy žen. Došlo k několika  strkanicím, ne však k fyzickým násilnostem.

Bohoslužby pokračovaly pod ochranou policie a vojaček. Mezi modlitebnicemi bylo hodně amerických Židovek, jedna skupina měla čapky s nápisem „Izraelské expertky“. Krom toho měly všechny ženy při modlitbě na sobě modlitební šály zhotovené podle stejného vzoru. „Již pětadvacet let bojují ženy za svá práva. Už jen to, že se smíme zúčastnit těchto zvláštních bohoslužeb, je něco mimořádného,“ řekla jedna z žen.

Přitom počátkem října vyhlásilo reformní hnutí „Ženy od Zdi nářků“ ochotu využívat pro své modlitby nového areálu jižně od tradiční „Zdi nářků“. To by ovšem vyžadovalo splnění určitých podmínek. Poté předložily ženy na konci října své požadavky. Než dojde k jejich splnění, hodlají i nadále konat každého měsíce své bohoslužby u tradičního ženského úseku Zdi.

Pozadí

Prozatím mají muži u někdejší západní zdi židovského chrámu k dispozici areál o šířce 48 m, kdežto ten pro ženy je široký pouze dvanáct metrů. Začátkem října otevřel ministr hospodářství Naftali Benet [který je též ministrem náboženských služeb, pozn. překl.] třetí část, kde se muži i ženy smějí modlit podle neortodoxních pravidel. Tento úsek leží mezi mostem Mughrábí a Robinsonovým obloukem u jižní části Zdi a má být pod ochranou grémia tvořeného zástupci několika denominací.

Dosud spravuje Zeď nářku „Ha-Keren le-Morešet ha-Kotel“ [prosím sladit – též český překlad názvu a dle potřeby i další části textu uvedené i v minulém článku M. Holmerové – s defin. podobou onoho staršího článku, pozn. překl.] (Nadace pro dědictví Zdi nářků), jež stanoví přísná pravidla. Pracovníci této nadace dbají na to, aby ženy u Zdi nářků byly slušně oblečené a též jinak aby se chovaly „přiměřeně“. O tom, co je „přiměřené“, se už léta vedou spory. Iniciativa „Žen od Zdi nářků“ usiluje o to, aby směly stejně jako muži mít na sobě modlitební šál talit a modlitební řemínky. Krom toho žádají povolení hlasitého zpěvu i předčítání z Tóry. Počátkem každého židovského měsíce přicházejí tyto ženy jako skupina a to, co požadují, také dělají. Kvůli protestům ultra-ortodoxních věřících dochází poslední dobou opakovaně k potyčkám a k zatýkání příslušnic této skupiny.

V dubnu 2013 vydal jeruzalémský soud prohlášení, že hlasitá modlitba žen není urážkou místních obyčejů ani veřejným pohoršením.

Jestliže ženy u Zdi nářku hlasitě zpívají, předčítají z Tóry nebo mají na sobě talit, znesvěcují podle tradice území u Zdi nářků. Soud však dospěl k závěru, že se „místní obyčeje“ nemusejí nutně shodovat s ortodoxní praxí. Soudce své rozhodnutí podepřel precedentními případy Nejvyššího soudního dvora.

Již rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2003 zavdalo podnět k vyhrazení části západní opěrné zdi okrsku, kde stával židovský chrám a která leží poněkud jižněji, odděleně od tradičního areálu Zdi nářků, pro modlitbu „Žen od Zdi nářků“ a jiných neortodoxních seskupení, s tím, že vláda musí na tom místě zajistit vybudování přiměřeného modlitebního prostranství. Na prosbu ministerského předsedy Benjamina Netanjahua se této záležitosti ujal v roce 2013, v návaznosti na tento deset let starý návrh Nejvyššího soudního dvora, vedoucí „Židovské agentury“.

Nápad se zřízením dalšího modlitebního místa u Robinsonova oblouku na území archeologického parku uvítala severoamerická židovská sdružení, jejichž členy jsou též ortodoxní, konzervativní i reformovaní rabíni.

Pokud jde o to, kdy se splní volání těchto žen po novém místě pro modlitbu, nezbývá než vyčkat. Prozatím si návštěvník Zdi bude zřejmě muset zvyknout na to, že každý měsíc uslyší jak hlasité modlitby žen, tak i neméně hlasitá provolávání hanby doprovázená pískotem.