[IMG R 11408]Argentinský vyšetřovatel Alberto Nisman, 51, který zkoumal největší teroristický útok, který byl kdy v jeho zemi spáchán, byl nalezen zavražděn ve svém bytě a to den před prezentací svých závěrů zahrnujících obvinění argentiských představitelů z krytí pachatelů atentátu před poslanci v Kongresu.
Nisman byl nalezen v koupelně zamčeného bytu se střelnou ranou na hlavě a zbraní poblíž těla. V Nismanově domě byly nalezeny stopy vedoucí do jeho bytu a naopak na Nnismanově ruce se nenašly stopy po reziduu střelného prachu. Podle Viviany Fein, hlavní vyšetřovatelky Nismanovy smrti, však údajně vše nasvědčuje sebevraždě, přičemž zbraň měl dostat Nisman od svého kolegy.
[IMG L 11409]Argentinská justice mezitím zveřejnila 300-stránkový svazek vypracovaný Nismanem, v němž jsou obviněni argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchner a ministr zahraničí Hector Timerman spolu s dalšími vrcholnými politiky ze spiknutí ve snaze utajit zapojení Íránu do atentátu na židovské komunitní centrum AMIA v roce 1994, při kterém bylo zabito 85 osob.
Nisman měl tento materiál předložit Kongresu v pondělí. Jeho manželka nepřipouští, že by jeho smrt byla sebevraždou. Vyšetřováním atentátu na židovské centrum strávil deset let svého života a byl zabit pouhé hodiny před zveřejněním svých závěrů o argentinském krytí íránských představitelů stojících za atentátem. I Nismanovi kolegové svědčí, že si nevšimli jakýchkoli známek, že by Nisman uvažoval o sebevraždě. Naopak Nismanovi bylo kvůli jeho práci vyhrožováno a v době své smrti měl přiděleno deset policistů jako ochranku.
[IMG R 11410]Nisman byl jmenován vyšetřovatelem teroristického útoku v roce 2005 tehdejším prezidentem Nestorem Kirchnerem (manželem současné prezidentky). Na Nismanův popud byl v roce 2006 vydán zatykač na několik íránských představitelů. Interpol zařadil většinu jmen na seznam nejhledanějších osob. Případ však nepokročil a v roce 2013 se Argentina dohodla s Íránem na společném vyšetřování, jehož cílem bylo podle kritiků podkopat Nismanova zjištění.
V týdnu před svým zabitím si Nisman na soudci vyžádal předvolání prezidentky a dalších představitelů, které vinil ze „zločinného rozhodnutí vykonstruovat nevinu Íránu pro uspokojení komerčních, politických a geopolitických zájmů Argentiny.“
Izraelský autor argentiského původu, Gustavo Perednik, který sledoval kauzu AMIA a vedl s Nismanem rozhovory, uvádí, že v jejich „posledním rozhovoru Nisman řekl, že jeho důkazy donutí [argentinské představitele] uprchnout nebo je pošle do vězení. Řekl, ′hodlám je poslat do vězení′.“
Neděle byla jejich poslední šance, aby ho zastavili.
