Pane prezidente, dámy a pánové, šalom!

Díky za milé pozvání. Jsem velmi rád, že tu jsem. Před dvěma lety na kongresu AIPAC jsem parafrázoval známý slogan Johna Kennedyho: „Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan).“ Já jsem řekl: „Jsem Žid (I am a Jew).“ A mi Jehudi. Ale to nestačí. Tváří v tvář rizikům současného světa pouze verbální forma solidarity není dostatečná.

Jaké je riziko současného světa, kterému čelí židovská komunita a stát Izrael?

Zaprvé to je islámský terorismus, o kterém budu mluvit zítra na Valném shromáždění OSN. A protože nejsem zdvořilý, nebudu mluvit o mezinárodním terorismu, ale o islámském terorismu. Jenomže téma, které je důležité pro naši debatu, je něco jiného. Pojďme se bavit o nedostatku odvahy. Bavme se o zbabělosti, o váhání, o pokrytectví. O solidaritě, která je podmíněná. Říkám jí „Solidarita, ale“. Dám vám příklady: Ano, samozřejmě, podporujeme stát Izrael, ale není to židovský Stát Izrael. Ano, podporujeme, aby každá země měla své hlavní město, ale nepodporujeme, aby hlavním městem byl Jeruzalém. Ano, plně podporujeme právo Izraele na bezpečné hranice, ale Golanské výšiny nemohou být součástí jeho území. A tak dále a tak dále. Každý vrah z Palestiny je bojovníkem za svobodu. A pokud někdo pošle raketu z pásma Gazy do Izraele, odsuzujeme to, ale nemůžete reagovat tím, že sami budete bombardovat Pásmo Gazy. To je samá solidarita, ale, ale…

A tato ale naprosto odporují tomu, čím solidarita je. My potřebujeme solidaritu bez ale. Jinými slovy potřebujeme bezvýhradnou solidaritu pro Židy a Stát Izrael. Co s tím máme dělat v současnosti? Teď potřebujeme svíčku proti tmě. Potřebujeme konkrétní činy a ne slova. A takovou svíčkou by mohlo být přemístění ambasád demokratických států z Tel Avivu do Jeruzaléma. Takové přemístění české ambasády jsem navrhoval před čtyřmi lety při své návštěvě Izraele a premiér Netanjahu mi tehdy řekl: pokud se to podaří, daruji vám vlastní dům. Doufám, že tento jeho slib stále platí. Poté, co podobnou věc jako já, slíbil Donald Trump, jde možná o dostatečný impuls pro některé odvážné země.

Tohle je konkrétní řešení, konkrétní gesto, konkrétní krok k opravdové solidaritě ,a ne jen k té slovní. Milí přátelé, dovolte mi zakončit poslední větou staré židovské modlitby: Příští rok v Jeruzalémě!

Děkuji.