Yom Hazikaron, izraelský Den paměti za padlé vojáky a oběti teroru, slouží jako připomínka, že národní svoboda je vzácná komodita, která musí být důrazně hájena.

Autor: Daniel Krygier, politický analytik, World Israel News

Sedmdesát let po znovuzrození státu Izrael čelí stále svým nepřátelům odhodlaným ho zničit, dnes především Íránu a islamistickým spojencům. Na Yom Hazikaronu, který letos připadá na středu večer a čtvrtek, si židovský stát připomíná přes 23.500 vojáků IDF, kteří padli při plnění své povinnosti a 3.800 izraelských civilistů zavražděných muslimskými arabskými teroristy.

Jedná se o ohromnou oběť pro malý izraelský stát a proporcionálně odpovídá více než miliónu Američanů. Nicméně je to cena, která stojí za zaplacení, když vezmeme v úvahu skutečnost, že během holokaustu bylo vyvražděno šest milionů Židů, v době, kdy byli Židé bez své země a bezbranní.

David Ben-Gurion, otec zakladatel moderního Izraele, neměl iluze o tom, že antisemitismus brzy vymizí. Naopak. Epicentrum židovské nenávisti se přesunulo z postkřesťanské Evropy do neo-islámského Středního východu. První izraelský premiér si také uvědomil, že arabsko-izraelský konflikt není teritoriální, ale je poháněn Arabskou opozicí vůči existenci Izraele v jakýchkoli hranicích. Vytváření impozantních vojenských a zpravodajských sil se proto pro Izrael stalo hlavní prioritou všech vůdců znovuzrozeného židovského státu.

Rozsáhlé oblasti Středního východu a severní Afriky jsou domovem různých etnických a náboženských menšin, jako jsou Berberové, Kurdové a křesťanští Koptové. Všechny jsou ohroženy arabským imperialismem a islamistickým extremismem. Důvod je jednoduchý: tyto menšiny jsou bez své země, bezbranné a čelí velmi roztříštěné mezinárodní komunitě. Miliony utiskovaných křesťanů uprchly z Blízkého východu, který se rychle stává etnicky čistým od všech starověkých, předislamských etnik a jakýchkoli náboženských společenství. Západní svět se znovu obrátil zády ke Kurdům a najednou se chová jinak, když Turecko nemilosrdně napadá kurdský lid a odpírá jim národní svobodu.

Izrael zde vyniká jako jediný nearabský, nemuslimský národ v regionu schopný obrany své národní nezávislosti a odrážející jakoukoli agresi. Ve skutečnosti se židovský stát stal zdrojem inspirace pro další národy, které hledají národní svobodu, jako jsou Kurdové. Pokud jde o svět, „Nikdy více“ se znovu stalo realitou. Genocidy a masakry z Rwandy, Súdánu, Bosny nebo Sýrie jasně ukazují, že se mezinárodní společenství z holokaustu nepoučilo.

Poselství pro Židy a jiné ohrožené národy je jasné: pouze ty národy, které jsou schopné bránit svou národní svobodu, přežijí a mohou prosperovat.