Zoufalá logika izraelských kritiků Izraele je ignorovat kontext a fakta a soustředit se pouze na počet mrtvých.

Autor: Mati Wagner, World Israel News

Během probíhajících střetů podél izraelské hranice s pásmem Gazy není pro kritiky Izraele důležité znát ani pravdu ani kontext – počítají se jen mrtvá těla. Řekněte mi, kolik Palestinců bylo zabito ve srovnání s počtem zabitých Izraelců a já vám řeknu, kdo má pravdu a kdo je ten špatný. Všechno ostatní je nepodstatné a jen to odvrací pozornost od skutečného problému, což je údajná kriminalita Izraele.

Izraelští odpůrci se jen málo zajímají o to, že ti kdo organizují davy Palestinců, aby se pokusili překonat izraelskou hranici, je podvádí namísto toho, aby se starali o jejich blaho.

Hamás využívá násilí na hranici s Gazou, aby odvedl pozornost od svého totálního selhání, kdy od roku 2007 fakticky vládne Gaze poté, kdy ji v krvavém převratu vyrval Fatahu. To proběhlo pouhé dva roky od okamžiku, kdy odsud Izrael evakuoval všechny své obyvatele i vojáky.

„Právem na návrat“ se rozumí konec Izraele

Prý se nepokoje vztahují k „právu na návrat“ Palestinců neboli „práva“ milionů Palestinců – dětí, vnoučat a pravnoučat palestinských Arabů, kteří kdysi žili na místě, které se v roce 1948 stalo Izraelem „vrátit se“ na místa, kde nikdy nebyli.

Zatímco „právo na návrat“ zůstává nejen ústředním požadavkem všech palestinských vůdců, nýbrž i základním prvkem palestinské identity, jeho realizace by znamenala konec izraelské židovské většiny a v důsledku toho konec Izraele jako jediného židovského státu na světě.

Strategie Hamásu je jednoduchá: nabádat Palestince – ženy, děti, staré lidi – aby dohromady s ozbrojenými teroristy vzali útokem plot oddělující pásmo Gazy od Izraele a čekat na nevyhnutelné civilní ztráty. Čím víc mrtvých, tím lépe.

Hamas ví, že žádný suverénní stát nemůže dovolit překročení svých hranic tisíci potenciálních násilníků, zvlášť pokud jsou tyto davy jenom živým štítem pro teroristy připravené k útoku proti Izraelcům.

A strategie zafungovala: Izrael je ostrakizován za zabíjení „nevinných“ Palestinců.

Zdá se, že nikomu nezáleží na tom, že Hamás ovládl omezené zdroje, které mají Gazané k dispozici, nebo že Hamás mrhá těmito prostředky ne pro blaho Palestinců, ale na přípravu na další neúspěšnou válku s Izraelem.

Izrael i Egypt – oba drží blokádu na materiály, které by mohl Hamás použít na výrobu zbraní nebo k výstavbě útočných tunelů. Ovšem jen Izrael byl kritizován za to, že se odvážil chránit sám tím, že odmítl poskytnout Hamásu prostředky k útoku na své nevinné civilisty.

Fatah zastavil převod finančních prostředků poskytovaných Američany, Evropany a jinými zeměmi svým blízkým Palestincům v Gaze.

Palestinská rivalita

Pokusy Hamásu o smíření se s vedením Fatahu v Judeji a Samaří nikam nevedly, protože obě strany se starají o jejich vlastní posílení ne o zlepšení života palestinského lidu.

Mezitím Gazané nemají elektrickou energii; postrádají pitnou vodu; výstavba v Gaze byla pozastavena, protože Hamás zahájil v roce 2014 další neúspěšnou vojenskou konfrontaci s Izraelem; čištění odpadních vod neexistuje.

Všechno je to důsledkem selhání politických vůdců Palestiny. Obviňován je ovšem Izrael.

Když nezodpovědní vůdci Hamásu, řízeni jejich nihilistickou islamistickou ideologií a všudypřítomnou nenávistí vůči Izraeli, riskují životy desetitisíců Palestinců, kteří nemají co ztratit tím, že je posílají, aby napadali hranici s Izraelem a Izrael je nucen reagovat , aby chránil sám sebe, izraelští odpůrci se dívají pouze na konečný počet mrtvých.