Zatímco zahraničním pozorovatelům mohou znít  předčasné volby dramaticky, v Izraeli se nic neděje.

Autor: Daniel Krygier, World Israel News, 1. ledna 2019

Izrael směřuje v dubnu 2019 k předčasným volbám. Pro nezasvěcené to zní dramaticky. To, co to reálně ukazuje je potřeba reformy.

Izraelská politická levice ráda naznačuje, že premiér Benjamin Netanjahu vyvolal předčasné volby, aby se vyhnul probíhajícím soudním jednáním, ale předčasné volby byly chronickým rysem izraelské domácí politiky dávno před Netanjahuem.

Ve skutečnosti jen pár izraelských vlád přežilo celé volební období. A to platí jak pro pravicové, tak i levicové izraelské vlády.

Podle většiny současných průzkumů se většina Izraelců přiklání k politickému středu nebo spíš k pravému středu. Naproti tomu izraelská politická levice klesá od počátku devadesátých let, kdy vládla Labor party vedená Yitzhakem Rabinem.

Navzdory své demografické výhodě izraelská pravice ve snaze nějak dramatičtěji změnit politické směřování Izraele spíše selhala. Klíčovým problémem je velmi rozdrobená izraelská politická scéna.

Ačkoli byl Izrael vždy sužován malými stranami, větší strany ovládaly více hlasů. Když se strana Likud poprvé ujala moci v roce 1977, získala 43 hlasů. Avšak v roce 2015 se pravicové hlasy rozdělily mezi menší strany a shromáždila jich jen 30. V důsledku toho každá budoucí izraelská vláda závisí na komplexním budování koalice rostoucího počtu středních a menších politických stran.

V dalších volbách přibude nová centristická strana vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Benny Ganzem. Přibude také nově ohlášená pravicová strana vedená bývalým předsedou Židovského domova Naftali Bennettem a jeho politickou kolegyní Ayelet Shakedovou.

Zbývá si tedy počkat, komu tato nová uskupení seberou hlasy, jestli spíš levému středu nebo pravici. Už teď je však jisté, že vítěz příštích voleb bude čelit stejným problémům a výzvám, jako minulé izraelské vlády.

Zatímco formování izraelské koaliční vlády bude výzvou, tato výzva bledne ve srovnání s náročností, kterou bude vyžadovat zachování fungující a efektivní vlády. Podle pravidel současného izraelského politického systému mohou malé koaliční strany torpédovat vládu a opustit ji kdykoli si usmyslí. Výsledkem je, že většina izraelských voličů je často držena jako rukojmí hlasité a často radikální menšiny, která povyšuje své stranické zájmy nad národní zájmy Izraele.

Poslední Netanjahuově vládě se skutečně podařilo přežít daleko déle, než mnozí politologové předpovídali.

Ovšem chronické politické hašteření a stranické politikaření nakonec stejně dopadne na izraelské voliče. Podkopává také efektivní správu, kterou Izrael potřebuje, aby vyřešil jak domácí, tak i mezinárodní výzvy.

Jakékoli reálné zlepšení nastane až poté, co Izrael zreformuje svůj archaický politický systém.