Měsíc poté, co raketa zasáhla jeho dům, ho Robert Wolf navštívil, zatímco jeho rodina znovu začíná žít, jako rodina: „Zázrak nám dává sílu.“

Od: Arutz Sheva, 25.4.2019 10:36

Měsíc po přímém útoku se Izrael Hayom vrátil s Robertem Wolfem, dědečkem rodiny, do zničeného domu v Moshav Mishmeret.

Den poté, co začal Pesach, se v rodině dceři Talii narodila další vnučka. To je páté vnouče. „Je to pro nás tak úžasné, něco nádherného ve všech těchto zmatcích, to nám dává veškerou moc na světě,“ říká Robert. Je dojatý nejen svou novou vnučkou; na dvoře vidí, jak začínají kvést réva a moruše. „Pro mě je to život, vidím to a jsem nadšený.“

Rodina, která žila nejprve se svou dcerou Talia v Tel Mondu, si tam pronajala byt a teď tam žije. Sederovou noc slavili se sousedy, v domě vedle jejich zničeného domu. „Mentálně je to velmi těžké, stále přemýšlíte o tom, co se stalo,“ říká Robert. „Moje žena Susan má stále v hlavě šrapnel a lékaři se ještě nerozhodli, zda jí ho vyjmou. Ať už je to nebezpečné nebo ne, téměř každý den je v nemocnici na testy. Byla poraněná na celém těle, protože její záda byla ve směru výbuchu. Ona se, jako dobrá matka, ujistila, že jsou všichni uvnitř chráněného pokoje a sama neměla dost času se tam dostat. Je to velmi silná žena, první věta, kterou mi v nemocnici řekla, byla: „Naštěstí to zasáhlo nás, kteří máme chráněný pokoj a ne sousedy, kteří ho nemají.“ To je úžasné.“

Syn Daniel je hrdinou rodiny. „Pokud by nebylo Daniela, nebyli bychom tady. Zachránil nás, usnul v obývacím pokoji, slyšel sirénu a vzbudil nás. Neslyšeli jsme, a kdyby nespal v obývacím pokoji, neslyšeli bychom ji vůbec. Daniel popadl svou dcerku a běžel, aby nás všechny probudil. Já jsem utíkal hledat svou malou Lihi. Mezi stromy jsem uslyšel výbuch a viděl, že byl celý dům zničený. Byl jsem si jistý, že jsou všichni mrtví.“

„Daniel, který byl v zabezpečené místnosti, měl úplně stejné trauma. Myslel si, že jeho otec, matka a sestřička nepřežili. Byli jsme venku a on si myslel, že nemáme šanci. Chráněná místnost mi zachránila rodinu. Bez chráněné místnosti bych neměl žádné vnučky, obě by byly po smrti. To nelze podceňovat; musíte se schovat v zabezpečené místnosti, to vám zachrání život.“

Robert stále nemůže pochopit, jak mohla celá rodina, navzdory těžkým poraněním, přežít. „Pomalu, jako puzzle, znovu skládáme naše životy dohromady … To, co nám dává sílu, je zázrak: sedm lidí uvnitř domu, celý dům zničený a my jsme všichni tady. Celý dům zničený, já sám jsem byl 15 metrů od exploze, a kdybych stál 15 metrů vedle, nebyl bych tady.“

„Tohle je moje země, moje místo, dostali jsme tu spoustu lásky, mnoho lidí nám přišlo na pomoc. Mám rád tu zemi, dům mě nezajímá, je to ta země, moje země. Když jsem přišel před 35 lety do Izraele, byly nás 3 miliony, teď je nás 9 milionů, naši nepřátelé si ještě neuvědomili, že nikam nepůjdeme, nechápou, že Stát Izrael sílí.

Po Pesachu budou zničeny zbytky domu. Wolf: „Pevně věřím, že příští Den nezávislosti bude nový dům hotový. Musím se sem vrátit co nejdřív.“