Korálové útesy po celém světě pomalu odumírají jak kvůli změně klimatu a rostoucí teplotě moří, tak zvyšujícím se místním tlakům, jako jsou znečištěné ovzduší, rybaření a fyzické újmy. 

Anjali Berdia, NoCamels, 06. června 2019

Rudé moře mezi Afrikou a Asií ale funguje jako „termální útočiště“, které chrání mořský svět před hrozícím zničením, protože vykazuje odolnost vůči rostoucím teplotám a tlaku způsobeném globálním oteplováním. Tento fenomén vzbuzuje pozornost badatelů v regionu – v čele s Izraelem – kteří se spojili v unikátní transnárodní spolupráci při studiu, monitorování a ochraně rudomořských korálových ekosystémů.

Toto partnerství ve výzkumu je nápadem profesora Maoz Fine, mořského biologa z Bar-Ilanovy univerzity. Výzkumný ústav, přezdívaný „Transnárodní výzkumné centrum pro Rudé moře“, bude zahrnovat partnery ze Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Eritrey, Súdánu, Jemenu a Džibuti. Protože Izrael nemá oficiální vztahy s většinou z těchto zemí – kromě Jordánska a Egypta, s nimiž podepsal mírové dohody – bude centrum zastřešeno švýcarskou École Polytechnique Fédérale de Lausanne, oznámila Bar-Ilanova univerzita.

V březnu švýcarský ministr zahraničí slavnostně otevřel ústav v Bernu, obklopen diplomaty a badateli z celého regionu. Profesor Fine se domnívá, že to byla myšlenka spolupráce mezi těmito historicky znepřátelenými zeměmi, zdůrazňující „diplomacii pro vědu a vědu pro diplomacii“, která motivovala švýcarskou vládu k účasti.

„Útesy neznají žádné hranice a jsou ovlivňovány kteroukoli sousední zemí. Takže musíme začít jednat a sladit se dohromady, abychom vyřešili komplexní geopolotickou situaci v regionu,“ říká Fine v telefonickém rozhovoru. „Za posledních 30 let jsme po celém světě ztratili 50 procent korálových útesů a předpokládá se, že do roku 2050 zbyde jen 10 procent útesů.“

Změny teploty společně se zvýšeným znečištěním a odpadem z industrializovaného světa jsou hlavními viníky. Tyto faktory působí stres mikroskopickým řasám, které jsou zdrojem potravy korálů a jejich barvy; řasy se pak oddělují a ponechávají tkáň korálů nechráněnou. To má za následek „blednutí korálů“, fenomén, který vede k odumření útesu, a společně s ním zničení celého ekosystému, v němž žijí miliony mořských organismů.

Stále je ale naděje. Vědci, mezi nimi také profesor Fine a jeho kolegové, zjistili, že korálové útesy v Rudém moři mají největší šanci na přežití rostoucí teploty vody, díky svému geologickému umístění a environmentální historii. Koráli v Rudém moři si vyvinuli schopnost adaptace na obrovské teplotní výkyvy, protože se nejprve usadili v horké jižní části Rudého moře, než se přesunuli do jeho chladnějších severních oblastí. Většina korálových útesů na světě podléhá blednutí při změně teploty o 1 až 2 stupně, ale ty v Rudém moři ustojí teplotní změny asi 6 stupňů, vysvětluje profesor Fine.

Útesy pořád ještě čelí potenciálním hrozbám, jako je chov a lov ryb, odtok vody ze zemědělství, průmyslový i městský odpad a možné budoucí odsolování mořské vody. Ústav bude monitorovat a chránit unikátní ekosystémy jednak tím, že bude zkoumat jejich zdraví a biodiversitu, jednak vytvořením platformy pro výzkum dopadu zemědělství, urbanizace, pobřežní infrastruktury, rybolovu a industrializace na životní prostředí při březích Rudého moře.

„Výzkum poskytne veřejným činitelům  vědecké analýzy, o které se mohou opřít v otázkách společenského rozvoje a ochrany životního prostředí,“ uvedla Bar-Ilanova univerzita.

Výzkum korálových útesů v severním Rudém moři by potenciálně mohl pomoci útesům po celém světě. Pokud by vědci porozuměli genům, které umožnily korálům se adaptovat, a identifikovali je, mohli by pomoci usnadnit proces regenerace korálů v jiných regionech.

Profesor Fine odhaduje, že výzkum by mohl začít do roka, ale doufá v jeho zahájení co nejdříve. „Musíme sladit svá jednání ve prospěch budoucích generací,“ řekl profesor serveru NoCamels. „Rudé moře je zdrojem příjmů pro mnoho obyvatel. Poskytuje potravu, léčiva, zajišťuje turismus – je součástí živobytí. Pokud se nespojíme, obáváme se, že útesy budou zničeny jako jinde ve světě.“

Redakčně zkráceno.