Zastávka u vojenského tábora v Nafehu

Tento důležitý vojenský bod byl na Golanách zřízen po roce 1967. Měl za úkol řídit vedení vyčerpávací války proti Sýrii a Libanonu a řídit bojové operace v případě vypuknutí ostré války. Následně řídí bojové a zpravodajské operace proti Hiballahu, až do dnešní doby, a monitoruje dění v Libanonu a Sýrii.

V roce 1973 zde bylo Severního velitelství pod velením brigádního generála Rafaela-Raful – Eitana. Současně zde bylo velitelství a polní tábor 7. tankové brigády. V době zahájení války zde právě probíhala porada a velitelé brigád a praporů vyrazili ke svým jednotkám, které nastupovaly do války pod velením jejich zástupců, pod leteckými nálety.

Zde jsou fotografie velitele severního velitelství v Nafehu Rafaela-Rafi – Eitana a jeho podřízeného velitele 7. tankové brigády Avigdora Ben Gala. Doplnil jsem to fotografií velitele brigády Golani plukovníka Amira Droriho.

Fotografii jejich kolegy plukovníka Jicchaka Ben Šohana jsem nenašel – a je to škoda, padl pár hodin po začátku války a spolu s ním postupně padla v boji většina jeho štábu a většina důstojníků brigády.

Zde je tedy brigádní generál Rafael-Rafi – Eitan

A zde dva z jeho velitelů, plukovník Avigdor Ben Gal, velitel 7. tankové brigády a plukovník Amir Drori, velitel brigády Golani

Do tábora v Nafehu není možný přístup. Zde zveřejněné fotografie byly pořízeny jen ze silnice při zastávce a tedy z nich není moc co vidět. Je to škoda, ale Izrael je ve válce a svá tajemství si pečlivě chrání.

Tábor v Nafehu dobyla 1. tanková divize syrské armády kolem 14 hodin. Byl zavalen syrskými tanky a zbytek obránců musel ustoupit. Jen hodinu před tím necelých 200 metrů od tohoto prostoru padl velitel brigády Barak Ben Šohan, který se sem stahoval za účelem organizace protiútoku. Spolu s ním padl i jeho operační důstojník, major Katzin.

Snímek první ukazuje část tábora, foceno z autobusové zastávky

Cesta směrem k mostu Jákobových dcer

Tábor byl Syřany ovládán jen několik hodin, byly odsud vytlačeny tanky 679. záložní tankové brigády. Zde zničil další tank i legendární tankový velitel poručík Cvika Cvi Greengold.

Zde je letecký snímek vojenského zařízení v Nafehu. Není v tom žádné kouzlo, jen se mi ho podařilo přesně lokalizovat na mapách Google.

Od Nafehu jsme pokračovali směrem k dalšímu našemu cíli. Tím byl památník izraelských vojáků na místě, kde se syrské útočné formace dostaly nejdále. Cílem všech útočných formací bylo prorazit k řece Jordán a obsadit na ní ležící důležité mosty. Od jihu na sever to byl Arikův most a severněji ležící most Benot Ja’akob, tedy most Jákobových dcer.

Nejdále se jim podařilo dostat právě tudy, kudy dnes vede silnice číslo 9, nejdříve se jim podařilo po krutých bojích obsadit prostor Nafehu, to už víme. Následně se jejich průzkumným jednotkám podařilo proniknout do prostoru celnice na staré syrské hranici. Ale to bylo vše.

Následuje něco málo o dalším bodu na naší cestě po vojenské historii státu Izrael. Byl to Khativat ha-Golan. Je zajímavé, že kolem něj v době války na Jom Kippur projížděly tanky záložní 240. tankové divize zvané Ugda Laner, které velel brigádní generál Dan Laner. Tudy projely i tanky 679. tankové brigády, která vybojovala zpět pro Izrael syrskými tankisty dobytý Nafeh. Tedy tudy projela část jejich sil, další se na Golany valily přes Arikův most.

Památník je věnován tankovým silám, které dobyly na Sýrii Golany ve dnech Šetidenní války. Tato války byla pro izraelskou armádu náročná a byla také draze zaplacena. Ale v době útoku na Golany celá armáda jela na vlně neporazitelné euforie, jejich kolegové už byli u Suezského průplavu a dobyli Jeruzalém. Zde bylo potřeba jen dokončit práci a vytvořit pro stát Izrael co nejlepší podmínky pro bezpečnost severní části země.

Samotný památník byl vybudován symbolicky na pozůstatcích syrského stálého opevnění, které bylo potřeba v průběhu Šetidenní války dobýt. Takže napřed se podíváme na pár obrázků tohoto opevnění.

Pohotovostní kryt

Kulometné hnízdo

První dva obrázky netřeba komentovat, mluví samy za sebe.

Syrská železobetonová pevnůstka velké odolnosti

Zachovaný syrský zákop, v pozadí je cesta k mostu Jákobových dcer. O tom později a je to úžasná záležitost…

Zde je fotografie památníku – centrální pilíř…

Pamětní tabule se jmény padlých. Jako v Latrunu i zde nesmí být ani jeden padlý voják zapomenut. Navíc je zde vidět pamětný katafalk, pokrytý kameny, které sem přináší pozůstalí i ostatní lidé, aby vzdali poctu.

Z tohoto směru přijely tanky 679. tankové brigády od 240. záložní tankové brigády generála Dana Lanera. K mostu Jákobových dcer je to jen pár kilometrů-

No a po nasednutí do autobusu jsme vyrazili shlédnout předposlední pamětní místo druhého dne zájezdu. Byl to slavný most Benot Ja’akob.