Jak proběhly letošní DPI na Moravě?!

2. 11. 2019 18:00 – 7. 11. 2019 20:28

Letošní – už jubilejní 10. ročník – Dnů pro Izrael na Moravě (poprvé jsme je měli 4.9.2008 v Divadle hudby v Olomouci) proběhl obecně ve znamení zklidnění a jestli se to tak dá říct i hlubokého zájmu účastníků.

Už podruhé jsme putovali pěti městy: v neděli 3. listopadu jsme byli ve Šternberku, v pondělí 4. v Prostějově, v úterý 5. v Olomouci, ve středu 6. v Českém Těšíně a nakonec ve čtvrtek 7.11. v Brně.

Téma bylo Izrael, EU a my. Tím my byla myšlena Česká republika. Hodnotili jsme tedy prohlášení i reálné postoje zemí EU i EU samotné k Izraeli, potažmo Židům. A to stejné jsme potom vztáhli i na zahraniční politiku České republiky.

Přednášeli jsme letos ve třech: Jaromír Vykoukal měl za úkol shrnout historii toho nejdůležitějšího, co se doposud v česko (či československo) izraelských vztazích událo. Mojmír Kallus popisoval současnou mediální, politickou i „lidovou“ situaci ve státech Středního východu v kontrastu s tím, co se děje v EU. A já jsem shrnoval vlastní situaci v EU a u nás. Daniel Haslinger byl tentokrát právě v Jordánsku a Izraeli.

Zavedený formát – tedy prezentace, diskuse, prezentace – považujeme za velmi osvědčený a neměnili jsme ho. Účast byla velmi hojná, i když o něco nižší oproti loňskému roku.

Na všech místech jsme zaznamenali zvýšený zájem o diskusi a to o diskusi velmi kultivovanou a informovanou. Setkání se nám mnohdy protáhla přes dvě a půl hodiny a zájem diskutovat a ptát se trval.

Následně jsme dostávali reakce na „vysokou obsahovou úroveň“ našich příspěvků a „vzrůstající úroveň našich prezentací“.

Už asi třetí ročník sledujeme tuto zklidněnou a velmi přátelskou atmosféru na všech místech, kde přednášíme. Na jednu stranu je to velmi cenné a ceněné a i takto návštěvníky vysoce pozitivně hodnocené. Na stranu druhou jsme už asi třetí ročník za sebou neměli za hosta žádného ze zavilých nepřátel Izraele a dokonce ani hlasitých pochybovačů a to by mě osobně asi vůbec nemrzelo, pokud by tam byli. Obecně to přičítáme nejvíc migrační krizi v roce 2016, po které se ochota českého publika argumentovat a diskutovat ve jménu protiizraelských postojů a názorů podstatně snížila.

Ve Šternberku byl organizátorem už napodruhé místní křesťanský sbor ROFC.

V Prostějově už jde o podstatně zavedenější podnik a mimo místních sborů Církve bratrské a Slova života se již tradičně o tuto akci zasazuje Městská knihovna v Prostějově a nově i spolek Hanácký Jeruzalém. Na jejich stránkách byla také i celá akce vyhodnocena.

V Olomouci, kde to všechno začalo, jde o volné ekumenické sdružení několika místních denominací: Apoštolskou církev, Křesťanské sbory, Církev bratrskou, Církev nová naděje a Slovo života.

V Českém Těšíně je tato ekumena ještě rozsáhlejší – na pořádání této akce se tedy podíleli: KaSS, Česká evangelikální aliance, Apoštolská církev, Církev bratrská, Českobratrská církev evangelická, Křesťanské sbory, Římskokatolická farnost Český Těšín a Slezská církev evangelická a.v.