Geografická poloha Izraele znamená, že musí zůstat ve střehu a pomocí tiché spolupráce a chytrého využití svých technologických a ekonomických výhod zvládnout složité vztahy se svými muslimskými sousedy. Během posledních dvou desetiletí Izrael objevil u pobřeží zemní plyn, začal s rozsáhlým odsolováním mořské vody a dramaticky rozšířil námořní plošiny a mise. Před deseti lety byl Izrael závislý na zemním plynu z Egypta, dnes ho vyváží do Egypta a Jordánska.

Autor: Frank Musmar

Geopolitika Středního východu se rychle mění a soupeření mezi klíčovými hráči je na svém vrcholu. Tento region spojuje tři kontinenty – Asii, Afriku a Evropu, což mu propůjčuje velký geopolitický význam. Střední východ má výhled na Středozemní a Rudé moře, Indický oceán a na Černé moře. Zahrnuje tři z předních světových kanálů: Hormuzský průliv, průliv Bab-al-Mandab a Suezský průliv. Střední východ je také hlavním dodavatelem ropy na světě a má největší zásoby ropy a zemního plynu.

Pro USA je bezpečnost Izraele jedním z nejvíce rozhodujících faktorů jejich postoje k bezpečnosti na Středním východě těsně po takzvaném „Arabském jaře“. Přestože je Izrael oddělený od změn, které tyto povstání přinesly, je jimi nutně ovlivněn. Šokovaly Jeruzalém stejně jako další regionální hráče, ale byl schopen se s nimi vyrovnat.

Strach z Íránu a jeho hegemonických ambic donutil Saudskou Arábii a Spojené arabské emiráty k bližší spolupráci s Izraelem a USA. Více než desetiletí posiluje židovský stát vztahy s monarchiemi Golfského zálivu, se kterými nemá žádné diplomatické vztahy. Strategická stanoviska Jeruzaléma ohledně íránských regionálních ambic a politiky USA během „Arabského jara“ se sbližovaly s názory Rijádu, emirátů a Bahrajnu. Dlouho trvající izraelské bezpečnostní a komerční vazby s Golfským zálivem, které jsou nyní viditelnější, vypadají, že jsou připraveny rozvíjet se dál (přestože otevřená vojenská spolupráce zůstává nepravděpodobná). Izrael usiluje o aktivní spolupráci s Egyptem, Jordánskem a Palestinskou samosprávou v boji proti terorismu.  

Současná krajina na Středním východě přináší do popředí nové politické priority, kdy arabské státy už netančí na melodii Palestinců. Tyto státy mají své vlastní naléhavé zájmy a pokračující konflikt mezi Hamásem a Fatahem podkopal palestinské snahy, jak si vyprosit arabskou podporu. Některé arabské státy začaly otevřeně uznávat právo židovského lidu na jeho dědičnou vlast.

Zatímco pozice Turecka je obvykle vnímána jako významná výhoda v energetické oblasti, protože země v jeho okolí požadují spolupráci při přepravě ropy a zemního plynu prostřednictvím ekonomicky realizovatelných ropovodů, politické, ekonomické a vojenské konflikty mezi těmi stejnými globálními a regionálními hráči nejen že brání rozvoji energetických dopravních tras, ale představují významnou výzvu v zahraniční politice pro Ankaru, která se tradičně snaží udržovat opatrnou rovnováhu ve svých vztazích se Západem a Ruskem.

Objev zásob zemního plynu ve východním Středozemí byl uvítán s nadšením, kvůli možnému dopadu na ekonomickou, geopolitickou a politickou rovnováhu v regionu. Nové zásoby by mohly mít positivní efekt na evropskou strategii diverzifikace plynu, čímž by bylo umožněno zemím EU uskutečnit svůj dlouho držený cíl, jak výrazně snížit svou závislost na dodávkách plynu z Ruska.

V prosinci 2017 podepsaly Kypr, Izrael, Itálie a Řecko memorandum „na prozkoumání možnosti postavení plynovodu na zemní plyn, který by spojoval Leviathan s evropským trhem“. Evropská komise (EC) označila projekt za technicky a ekonomicky proveditelný a prohlásila, že projekt „silně podporuje“.

V prosinci 2018 řekli představitelé Řecka, Kypru a Izraele na setkání v Ber Ševě, že jsou připraveni podepsat mezivládní dohodu ohledně projektu na stavbu ropovodu ve východním Středozemí. Velvyslanec USA v Izraeli David Friedman, který byl na setkání přítomen, označil projekt za „velice významný pro stabilitu a prosperitu Středního východu a Evropy“. Pokud se projekt uskuteční, Izrael se může nakonec stát regionálním energetickým uzlem, což by byla významná změna oproti jeho historické geopolitické poloze.