Případ Soleimani vrhá světlo nejen na evropské pokrytectví, ale také na její sebeponižování.

Autor: Giulio Meotti

Je morálně nechutné a absolutně směšné, že všichni ti levicoví západní „lidumilové“ byli tak uraženi a pobouřeni, když byl odstraněn íránský super terorista. Přitom za posledních 40 let, kdy Írán odsoudil tisíce žen, básníků a nezletilých k smrti, nevyšli ani jednou do ulic.

Kde byli všichni tito Zápaďáci, tak hluboce znepokojeni zabitím Qassema Soleimaniho, když kumpáni tohoto íránského generála na ulicích nemilosrdně zabíjeli tisíce íránských chlapců a dívek, kteří žádali svobodu, a ženy, které si sundaly závoje a které nikdy nepoznaly jediný den demokracie?

Tento případ vrhá světlo nejen na evropské pokrytectví, ale také na její sebeponižování. Zdá se, že Západ se ve skutečnosti nestará o „hodnoty“, kterých by si měl vážit nejvíc: o svobodu, lidskou důstojnost, rovnoprávnost, sekularismus a úctu k menšinám. Nebo se o ně stará alespoň tehdy, když tyto „hodnoty“ nepřekročí západní hranici.

Írán je první zemí, která svrhla prozápadní vládu a nahradila ji islámskou teokracií. A to nevyšlo.

Podle Amnesty International „byla více než polovina (51%) všech zaznamenaných poprav v roce 2017 provedena v Íránu“. Ve vztahu k počtu obyvatel drží Írán světový rekord v popravách na osobu. Mezi lety 1985 a 2017 došlo v Íránu k nárůstu vězňů o 333%.

Nejen, že prchá íránská mládež, i porodnost kolabuje. Írán zažil jeden z nejrychlejších úbytků plodnosti na světě. Pokles plodnosti o více než 50% za jediné desetiletí nebyl nikdy jinde zaznamenán. Evropě to trvalo 300 let, aby zaznamenala pokles ze 7 na 1,7 dítěte na ženu, což je pokles, který Írán zažil od roku 1979.

Před třiceti lety padla jedné noci Berlínská zeď bez vypálení jediné kulky. Socialistický režim byl zničen zevnitř. Íránští muláhové se nebudou řídit stejným scénářem a neopustí svou zemi, aniž by prolili krev svého lidu. To je to, co dělali každý den během posledních 40 let. Tisíce nevinných íránských mužů a žen bylo zabito svými ajatolláhy a stovky Židů bylo zabito od Buenos Aires přes Burgas až po Izrael íránskými vládci a jejich zástupci.

Otázkou nyní je: pomůže Evropa, která byla během 40 let smrtelné islámské revoluce tichá a lhostejná, íránskému lidu, aby se osvobodil od toho hrozného režimu založeného na šárie nebo bude dál pokračovat v sebe omlouvajícím utrpení, které se odráží v jejím morálním relativismu?