SHRNUTÍ: Zabití velitele jednotek Quds Qassema Soleimaniho slaví muslimové po celém arabském světě – tedy ti, kdo byli oběťmi jeho krutých íránských imperialistických ambicí. Plná podpora Soleimaniho ze strany Palestinců a stejný postoj k Íránu vyvolávají povytažené obočí po celém arabském světě.

Dr. Edy Cohen, BESA Center, 7. ledna 2020

Útok na americké velvyslanectví v Bagdádu byl nejnovější v probíhající sérii íránských provokací v regionu. V říjnu byl v Perském zálivu sestřelen americký dron a došlo k útokům na saúdská ropná pole a ropné tankery poblíž Ománu.

Americká reakce na tyto provokace sice chvíli trvala, ale když reálně přišla, byla velmi tvrdá.

Cílené zabití velitele jednotek Quds Qassema Soleimaniho a Abu Mahdima al-Mohandise – zástupce velitele Íránem kontrolovaných milic Kataib Hizballáh, bylo obrovským úderem íránskému režimu. Soleimani nebyl jen generálem a velitelem Revolučních gard jednotek Quds, ale byl také vzácný jako milovaný syn Nejvyššího vůdce Aliho Chameneího. Soleimani měl v Íránu rozsáhlou moc a autoritu a byl zde druhým mužem hned po samotném Chameneím.

Na rozdíl od zděšení ze Soleimaniho smrti vyjádřeného napříč celým západním světem, v arabském světě a zejména pak v Iráku, Perském zálivu, částech Sýrie a Libanonu vyvolala tato zpráva hlasité projevy radosti a vzrušení. Lidé tančili v ulicích, rozdávali sladkosti a kupovali koláče, aby oslavili smrt muže, který byl prodlouženou rukou íránského revolučního režimu.

Během posledního desetiletí bylo úkolem Soleimaniho implementovat teheránskou expanzivní podvratnou politiku v celém regionu Středního východu. Tímto způsobem založil a vyzbrojil šíitské milice v několika arabských zemích a nařídil jim, aby se podrobily Íránu nikoli svým vlastním domovským zemím (to znamená, aby se dopustili zrady). Ve jménu režimu tedy dělal tuto špinavou práci, což už bylo odporné muslimům po celém arabském světě.

Během syrské občanské války Soleimani úzce spolupracoval s libanonským Hizballáhem – přivedl tam šíitské žoldáky z Afghánistánu. Sunnitští muslimové ho považují za extrémně krutého člověka a obviňují ho z vraždy více než půl milionu Syřanů a z toho, že milionů dalších udělal uprchlíky.

Přesto tu je jedna část sunnitského arabského Středního východu, která se ze Soleimaniho smrti neraduje. Palestinští Arabové opět stojí na špatné straně historie.

Během Druhé světové války místní palestinské arabské vedení spolupracovalo s nacisty a stejně tak dnes se mnoho Palestinců se ztotožnilo se současným íránským režimem. Na Západním břehu Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem Soleimaniho posmrtně uctívá a odsuzuje akci Washingtonu proti němu. V Gaze byl postaven smuteční stan, kde se mohli setkat členové všech palestinských frakcí, aby vzdali úctu zabitému veliteli jednotek Quds. Vůdce Hamasu Ismail Haniya přednesl ohnivý projev na Soleimaniho pohřebním průvodu v Teheránu a jeho teroristická skupina vydala toto prohlášení:

„Soleimani byl jedním z nejvýznamnějších íránských vojenských velitelů a hrál důležitou roli při podpoře boje Palestinců. Odsuzujeme probíhající americké zločiny, které v regionu šíří napětí a slouží izraelskému nepříteli.“

Arabský svět vzal tuto odpověď na vědomí a vyjádřil svou nelibost. Sociální sítě byly naplněny rozzlobenými reakcemi muslimů na palestinskou chválu a podporu Soleimaniho. Íránský stoupenec byl zodpovědný za smrt mnoha z nich a mnoho Arabů se ptá, proč mají Palestinci tak krátkou paměť. Rovněž se potýkají s palestinskou podporou Íránu s ohledem na veškeré problémy, které Teherán způsobuje zbytku arabského světa.

Dnešní situace Palestinců je podobná situaci v předvečer První války v Zálivu, kdy byl Jásir Arafat téměř jediným arabským vůdcem, který veřejně podpořil Saddáma Husajna. Palestinská solidarita s Íránem vyvolává v Saudské Arábii a státech Perského zálivu, kde řeší neustálé íránské vměšování a vyhrožování, velký hněv. Je tedy možné se divit, že Palestinci ztrácejí mezi arabskými státy podporu své věci?