Praha tvrdí, že Mezinárodní trestní soud nemá pravomoc prověřovat možné válečné zločiny spáchané na Západním břehu Jordánu a v Gaze, protože Palestinu nelze považovat za stát.

Autor: Raphael Ahren, 13. února 2020 22:58

Česká republika ve čtvrtek Mezinárodnímu trestnímu tribunálu předložila písemné právní stanovisko, v němž uvedla, že Haag nemá pravomoc zahájit vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček podal žádost o to, aby se stal „amicus curiae“ („přítelem soudu“), který není stranou sporu, ale chce předložit svá písemná stanoviska. Udělal to den před uplynutím lhůty pro předložení právních stanovisek států – ta končí 14. února.

Izraelské Ministerstvo zahraničí se ve čtvrtek odmítlo k této záležitosti vyjádřit. Diplomaté však pro Haaretz uvedli, že tento krok Prahy vítají a Jeruzalém to povzbudilo.

Česká republika je již dlouho považována za jednoho z nejbližších přátel Izraele v Evropě.

20. prosince 2019 hlavní prokurátorka ICC, Fatou Bensouda, uvedla, že dokončila své půlroční předběžné prozkoumávání „situace v Palestině“ a má „rozumný základ se domnívat, že byly spáchány válečné zločiny“ a to oběma stranami – tedy izraelskými obrannými silami i Hamasem a dalšími „palestinskými ozbrojenými skupinami“.

Zároveň uznala, že Haag nemusí mít pravomoc jednat s Izraelem či Palestinou. Z tohoto důvodu požádala o rozhodnutí tří soudců ICC, aby určil rozsah místní příslušnosti soudu.

Státní zástupkyně sama se domnívá, že „Palestina“, která počátkem roku 2015 přistoupila k Římskému statutu, je pro soud základem a dostačujícím materiálem pro účely jejího převedení trestní jurisdikce na soud.

Izrael však dlouhobě tvrdí, že ICC nemá nad tímto případem jurisdikci, protože neexistuje žádný suverénní palestinský stát, který by mohl na soud delegovat pravomoc nad svým územím a svými státními příslušníky.

Nyní je případ v tzv. přípravném stádiu, kde se má rozhodnout. Tři soudci této komory – Péter Kovács z Maďarska, Marc Perrin de Brichambaut z Francie a Reine Adélaïde Sophie Alapini-Gansou z Beninu – pozvali „Palestinu, Izrael a oběti situace ve státě Palestina, aby do 16. března předložili písemná stanoviska“ k této záležitosti.

Jiné státy, stejně jako soukromé skupiny nebo organizace, také mohly do pátku požádat o status „amicus curiae“. Pokud budou přijaty, mohou i oni do 16. března předložit svá vyjádření k otázce příslušnosti.

Česká republika – od roku 2009 člen Mezinárodního trestního tribunálu – je tedy asi jediným státem, který se snaží toto stanovisko předložit. (Jiné členské státy, včetně Austrálie, Kanady a Maďarska, se v debatě o jurisdikci postavily za Izrael, ale nepožádaly soud o možnost předložit svá písemná právní stanoviska.)

Praha ve své žádosti podepsané ministrem zahraničí Petříčkem znovu zdůrazňuje, že „plně respektuje a důvěřuje nezávislosti ICC“ a jeho „nestrannému“ rozhodovacímu procesu.

Otázku jurisdikce soudu a otázku palestinské státnosti je třeba analyzovat „v souladu s obecným mezinárodním právem“, uvádí se v české žádosti. Dále cituje Montevideoskou úmluvu o právech a povinnostech států z roku 1933, která byla tradičně uznávána za měřítko pro určení toho, co je podle mezinárodního práva státem.

Podle prvního článku úmluvy musí stát splňovat následující kvalifikace: stálá populace; definované území a vláda; a schopnost navazovat vztahy s ostatními státy.

„Dlouhodobým postojem České republiky je, že Palestina dosud všechna kritéria státnosti podle mezinárodního práva nesplnila,“ uvádí tato žádost.

I když Praha podporuje snahu Palestinců o nezávislost, skutečnost, že Palestinu nelze považovat za stát, vyvolává „pochybnosti“ ohledně jurisdikce ICC nad Západním břehem Jordánu a Gazou, uzavírá český dokument.