Izraelská „jednostranná opatření“ ohrožují platnost izraelsko-jordánské mírové smlouvy, uvedl jordánský premiér.

Od: Arutz Sheva, 2.3.2020 10:19

Jordánský premiér Omar Razzaz v rozhovoru pro CNN uvedl, že je platnost mírové smlouvy jeho země se Státem Izrael ohrožena. V naléhavém prohlášení upřesnil, že za tření mezi oběma zeměmi jsou odpovědná „jednostranná opatření“ Izraele a „porušování posvátnosti muslimských a křesťanských nadací v Jeruzalémě“, dodal, že diplomatické vztahy jsou nyní na nejnižší úrovni od té doby, co byla mírová smlouva podepsána.

Jordánské hášimovské království podepsalo se Izraelem mírovou smlouvu v roce 1994. To předcházelo téměř deseti leté vyjednávání – Šimon Peres, tehdejší izraelský ministr zahraničí, poprvé kontaktoval krále Husajna v roce 1987. Jordánsko se ale zpočátku zdráhalo zavázat se k tomuto urovnání, odrazoval je osud egyptského prezidenta Anwar Sadata, který byl po podepsání mírové smlouvy s Izraelem zavražděn, i když to nebylo zdaleka jediným faktorem, který byl důvodem atentátu.

Nicméně nový egyptský prezident Hosni Mubarak krále Husajna povzbuzovL, aby v jednáních pokračoval, a také prezident USA Bill Clinton vyvíjel na jordánského vůdce značný tlak, aby dospělI k nějaké dohodě. V létě 1994 se obě strany setkaly ve Washingtonu D.C. a zavázaly se ukončit svůj stav vzájemného nepřátelství a hledat „konec krveprolití a smutku“. O několik měsíců později byla, v izraelském údolí Arava, nedaleko hranice s Jordánskem, smlouva podepsána.

Ustanovení smlouvy zahrnuje jordánskou akceptaci hranice mezi oběma státy v údolí Jordánu „aniž by byl dotčen status (tohoto) území“ – tím tedy zůstaly otevřené dveře pro vytvoření budoucí palestinské entity mezi hranicemi Jordánska a Izraele před rokem 1967. Mezi oběma zeměmi byly rovněž navázány plné diplomatické vztahy a Izrael se zavázal „respektovat současnou zvláštní roli Jordánského hášimovského království na muslimských svatých svatyních v Jeruzalémě“, což je jeho role, která se datuje zpět až do období britského mandátu.

V letech následujících po podpisu smlouvy byla otázka Svatých míst, nejkritičtěji potom na Chrámové hoře, periodicky otevírána a připomínána. I poté, co Izrael během Šestidenní války v roce 1967 získal celý Jeruzalém, se rozhodl zachovat existující status quo, který jordánské královské rodině dává zvláštní roli při správě těchto míst prostřednictvím islámských milic Waqf. Ty jsou financovány Jordánskem. Jordánsko často protestuje proti takovým zásahům, jako jsou kvazi-oficiální návštěvy izraelských zákonodárců na Chrámové hoře.