Ve 14. hodin, 10. dne měsíce tišri, roku 5734, tedy 6. října 1973, byl evropskou armádou zahájen útok na Bar-Levovou linii, kterou mělo bránit pouhých 600 vojáků. Tato linie byla vybudována koncem šedesátých let na Sinaji při Suezském průplavu jako soustava opevnění a opěrných bodů, jež měla za úkol ničit a zdržovat postupující jednotky nepřítele. Nebyla neprůchodnou obrannou linií v pravém slova smyslu, ale shlukem železobetonových pevnůstek, které tam byly postaveny pouze proto, aby na vojáky pozorující průplav nepadaly granáty a střepiny. Vše bylo doplněno pozorovatelnami, palposty pro podpůrné tanky, zemními valy a polními opevněními.
S tím, že by ustála frontální útok, se nepočítalo. Měla ho zadržet, způsobit protivníkovi postupujícímu přes Suezský průplav ztráty a za podpory vyčleněných sil umožnit příchod hlavních sil, stojících hlouběji na Sinaji, které měly rozhodnout boj. Síly, které stály proti sobě byly krajně nevyrovnané. Ale tomu se možná budu věnovat někdy jindy.
Na severní frontě, na Golanách, byla situace obdobná. I zde se na obranná postavení izraelských sil snesla ve 14 hodin mimořádně těžká dělostřelecká příprava doplněná masivními nálety syrského letectva.
Proti dvěma izraelským tankovým brigádám – 7. tankové a 188. tankové brigádě – označené „Barak“, pěší brigádě Golani a 31. parašutistické brigádě stály:
– 3 pěsí ryrské divize – 5. 7. a 9. pd
– 2 tankové divize – 1. a 3. td
– 62. samostatná brigáda republikánské gardy
– 2 pěší brigády – 30. a 90. pb
– 2 tankové brigády – 88. a 141. tb
– 82. výsadkový prapor
Zde základní mapová skica, která ukazuje rozmístění sil obou protivníků těsně před válkou
Plocha ohraničení fialovou přerušovanou čarou se nazývá „Purpurová linie“, byla různě široká a táhla se od řeky Jarmuk na jihu až na horu Hermon…
Potom jsou zde stálé pevnosti číslované A1 až A11 a prostory rozmístění 7. tankové a 188. tankové divize.
Přímo na purpurové linii se nachází prostory rozmístění tří syrských pěších divizí a v hloubce potom dvě divize tankové. Dle tehdy platné sovětské doktríny pěší divize měly na několika místech prolomit obranu izraelských sil a do průlomů útokem chodu měy vniknout tanky tankových divizí a obsadit celé Golany.
Velitel severního velitelství Rafael „Raful“ Etan
Medailonky těchto brigád
7. obrněná brigáda je vojenská formace z Izraelských obranných sil. Byla vytvořena během roku 1948 na počátku první arabsko – izraelské války a nikdy ze sestavy IDF nebyla vyřazena. Je to nejstarší obrněná brigáda v IDF. Brigáda se zúčastnila všech válek, které Izrael vybojoval. Během bitvy o Latrun v roce 1948, ještě bez tanků, kdy měla ve výzbroji pár obrněných vozidel a jinak vše možné na kolech vyzbrojené kulomety, spolu s brigádou Alexandroni společně utrpěly ztráty 139 padlých.
V roce 1948 se jejímu veliteli, kanadskému dobrovolníkovi Benu Dunkelmanovi v bojích proti egyptskému expedičnímu sboru proti egyptskému expedičnímu sboru podařil briliantní kousek. Jeho průzkum delší dobu pozoroval dvě menší egyptské bojové skupiny tvořené vždy několika tanky a obrněnými vozidly. Tanky byly amerického původu tyo M4 Sherman. Dunkelman věděl, že egyptské posádky tanků vždy spí mimo svá bojová vozidla. Proto v klidu počkal na hlubokou noc a potom koordinovaně zaútočily jeho síly s obrovským rámusem na obě bojové skupiny najednou. Kořist se stala základem pro slovo obrněná a už to tak zůstalo do dnešních dnů…
Ben Dunkelman
Tento voják se do dějin Izraele zapsal zajímavým způsobem. Ve své autobiografii Dunkelman vypráví o tom, jak v době od 8. do 18. července 1948 v průběhu operace Dekel vedl 7. brigádu v bojovém nasazení na sever a dostal za úkol obsadit město Nazaret.
Arabové se rozhodli Nazaret bránit jen symbolicky. Kapitulace byla sepsána a místní arabští představitelé vydali město izraelským vojákům na základě slavnostního slibu, že nedojde k žádné újmě obyvatelstvu. Tento slib dal i velitel 7. tankové brigády Dunkelman.
Krátce po obsazení města dostal Dunkelman rozkaz od generála Chaima Laskova z Nazaretu vyhnat civilní arabské obyvatelstvo. Dunkelman byl voják a měl to, čemu se říká vojenská čest. Rozhodně odmítl tento rozkaz splnit a Laskovovi to jasně řekl a vysvětlil i proč.
Jeho postoj vyvolal bouři. Hned druhý den do Nazaretu přijel generál Laskov osobně a znovu vydal rozkazy k vypuzení arabské populace z města. Dunkelman znovu rozhodně odmítnul se na tomto podílet, označil rozkaz za zločin a připomněl panu generálovi, že den před jeho návštěvou se oba zavázali k tomu, že arabští obyvatelé nebudou nijak postiženi. Laskov pochopil, že zde nepochodí, ale asi nemohl jinak, on osobně dostal rozkaz k tomuto kroku přímo od Ben Guriona. Po delší hádce odešel.
Shermany 7. tankové brigády
12 hodin poté, co Dunkelman odmítl vyhnat obyvatele Nazaretu, byl paskovem zbaven funkce velitele města a guvernérem byl jmenován jiný důstojník – Avraham Yaffe. Než mu ale Dunkelman město předal, musel mu slíbit, že dané sliby budou dodrženy.
Dunkelman potom čelil snaze generála Laskova o zbavení velení, ale tento krok odmítl Ben Gurion a tak se stalo, že Nazaret je dnes arabským městem…
Další výzbroj byla postupně zakoupena a brigáda byla tvořena napřed jen tankovými prapory a průzkumnou jednotkou. Pěchota byla z počátku tvořena na tancích, později na kolopásech M-2 a M-3 amerického původu. Je neuvěřitelné, že značný počet kolopásů M-3 má Izrael ve skladech ještě i dnes. Později byla brigáda doplněna podpůrnou dělostřeleckou jednotkou.
V roce 1960 byla brigáda přezbrojena na tanky Centurion.
V šestidenní válce pod velením plukovníka Shmuela Gonena bojovala na sinajském poloostrově a měla zásadní podíl na zničení egyptské armády.
Po šestidenní válce byla brigáda součástí Jižního velitelství a byla dislokována v Beer Ševě. Tady setrvala až do druhé poloviny září 1973, kdy bylo rozhodnuto je přemístit na Golany a podřídit 36. divizi s velitelstvím v Nafehu. Velitel brigády a jeho důstojníci se tohoto úkolu chopili přesně v duchu tradic brigády – na 100%. Zatímco vojáci balili a přejížděli na sever, kde ve skladech přebírali tanky Centurion, svoje původní nechali na jihu, jejich velitelé prováděli pečlivou rekognoskaci svého operačního prostoru. Jelikož jejich úkol byl obsadit a držet část Golan od hory Hermonit po Nafeh, měla od počátku větší hustotu techniky na kilometr než brigáda Barak, která musela své síly rozptýlit po celé frontě jako podporu stálých opevnění na purpurové linii. Tento stav se do války už nepodařilo napravit, ale 7. tanková od brigády Barak převzala celý severní úsek. Ale nakonec část brigády Barak bojovala pod velením 7. tankové.
7. tanková brigáda byla tvořena mnoha zkušenými důstojníky, ale její vojáci většinou byli vojáci základní služby s různou dobou služby. V této sestavě brigáda v boji nikdy nebyla a čekalo ji peklo. Do začátku války se podařilo převzít techniku, přemístit ji do prostorů rozmístění a dokonce si velitelé tanků a tankových čet osvojili přístupové cesty do palebných postavení, záložních postavení a věděli kam pro palivo a munici. Více se nestihlo – začala válka.
Osudový boj 7. tankové brigády a zejména jejího 77. tankového praporu v Údolí slz je záležitost, kterou vám vážení čtenáři popíšu v samostatné práci.
Znak 7. tankové brigády a její velitel Avigdor Ben Gal
Arabové tuto brigádu vždy nenáviděli a nenávidí. Je pověstná svojí neústupností, bojuje s maximálním nasazením a své protivníky důsledně ničí. Proto se o ní v arabských materiálech píše vždy jako o teroristické sebrance, nebo jako o gangsterech. Ledacos to vypovídá o tom, jak se jí bojí.
Pěchotní síly v době této války tvořila na Golanách hlavně BRIGÁDA GOLANI
Brigáda Golany je pěchotní brigáda pěchotního sboru Izraelských obranných sil, která byla vytvořena 28. února 1948 sloučením brigády Levoni z horní Galileje s brigádou Karmeli. Je podřízena 36. divizi a je jednou z nejvíce vyznamenaných pěchotních jednotek IOS.
Po válce za nezávislost, kdy obsadila nejjižnější izraelské město Ejlat, se brigáda Golani podílela na řadě odvetných akcí v prví polovině 50. let. V roce 1951 proti Sýrii a v říjnu 1955 ve společné operaci s výsadkářskou brigádou proti Egyptu. Během Suezské války bylo úkolem brigády zabrat oblast kolem města Rafah na Sinajském poloostrově.
První vojáci této brigády byli rolníci a noví migranti. Vojáci této brigády nosí hnědé barety, kterí si vysloužili svou rolí v operace Entebbe v roce 1976 v Ugandě. Hnědá barva symbolizuje spojení brigády s půdou Erec Jisra’el. To je v ostrém kontrastu s jinými izraelskými pěchotními brigádami, které mají barety ve světlých barvách, například purpurové, jasně zelené, nebo červené.
Brigáda měla a má i dnes tyto jednotky
12. pěší prapor „Blesk“
13. pěší prapor „Gideon“
51. pěší prapor „Ha-Boki’m ha-Rišom“
– průzkumný prapor „Egos“ (protiguerillové speciální jednotky)
– prapor speciálních jednotek, který tvoří:
– protitanková rota
– technická rota
– 95. průzkumná rota Sajeret „Létající tygr“: elitní jednotka brigády Golani
– 351. spojovací rota
Sajeret Golani patří mezi jednu z nejrespektovanějších jednotek IOS s jedním z jetěžších výcvikových režimů, tkerý začíná v oblasti známé jako Oblast 100 v horní Galileji. Tento útvar společně se Sajeret Matkal znovu dobyl pozorovatelskou pozici na hoře Hermon během jomkippurské války. Brigáda Golani si získala pověst pro tvrdohlavost svých vojáků, soudržnost a iniciativnost.
V roce 1976 byla Sajeret Golani poslána do Entebbe v Ugandě, aby zachránila 246 židovských rukojmí letu 139 společnosti Air France, který unesli teroristé z Organizace pro osvobození Palestiny, jež na let přisoupili během mezipřistání v Aténách. Záchranná operace byla úspěšná, ale zahynul při ní velitel operace Joni Netanjahu, bratr mnohonásobného izraelského premiéra Benjamina Netanjabu.
K roku 2004 působí brigáda podél severních izraelských hranic a na Západním břehu. Během let 2004 a 2005 posílil prapor brigády Golani brigádu Givati v Pásmu Gazy.
Znak brigády Golani a její velitel Amir Drori
Brigáda je považována za elitní svazek. Bojovala v mnoha operacích, ale pár z nich vyniká tím, že byly významné pro budoucnost Státu Izrael krátce po jeho vzniku.
Operace Asaf byla vojenská akce izraelské armády, provedená v prosinci 1948 během první arabsko-izraelské války, po vzniku státu Izrael. Operace byla vedená proti pozicím egyptské armády v oblasti okolo města Gaza-
Operace Dekel byla vojenská akce izraelské armády, provedená v červenci 1948 během první arabsko-izraelské války, v době krátce po konci britského mandátu nad Palestinou a vzniku státu Izrael. Byla vedená v horách Dolní Galileji a skončila izraelským vítězstvím včetně dobytí města Nazaret. Šlo o součást širší ofenzívy Izraele – takzvané Bitvy deseti dnů po skončení prvního příměří, kdy kromě postupu v Galileji židovský stát ovládl i města Ramla a Lod a všeobecně posílil svou vojenskou pozici.
Vojáci brigády Golany ve vesnici Sasel v Horní Galilei. Všiměte si, že je Jeep vyzbrojen dvojicí kulometů MG-34 z československých dodávek a jedním samostatným.
Operace Chiram byla akce izraelské armády provedená v řijnu 1948 během první arabsko-izraelské války, po vzniku státu Izrael. Byla vedená v horách Horní Galileje a skončila izraelským vítězstvím včetně dobytí části území sousedního Libanonu. Během 60 hodin tehdy zabral Izrael veškeré území Galileje a 14 libanonských vesnic.
Operace Chorev byla velká ofenzíva proti egyptské armádě v západní části Negevské pouště během izraelské Války za nezávislost v říjnu 1948. Operace začala 22. prosince 1948 a skončila 7. ledna 1949 vstupem Izraelských obranných sil na Sinajský poloostrov.
Jednotky Hagany poblíž Nicany během operace Chorev
Operace Jiftach byla vojenská akce provedená v dubnu a květnu 1948, v době konce britského mandátu nad Palestinou, ještě před vznikem státu Izrael židovskými jednotkamy Hagana, jejímž výsledkem bylo ovládnutí města Safed a okolních oblastí na východě Horní Galilei.
Pevnost an-Nabi Juša, o kterou se vedly boje v rámci operace Jiftach
Operace Uvda byla operace Izraelských obranných sil během války za nezávislost, která se odehrála mezi 5. až 10. březnem 1949. Byla poslední operací IOS během války a jejím cílem bylo získat jižní část Negevské pouště, kterou si během rozhovorů o příměří nárokovalo Zajordánsko.
Jak už jsem uvedl, brigáda Golani je elitní svazek IDF. Její poslední nasazení v otevřené válce bylo nasazení v Pásmu Gazy v roce 2005. V brigádě slouží a v případě potřeby bojuje i mnoho vojáků, patřících k náboženské pospolitosti zvané Druze, tedy Drúzové. Jsou to velmi houževnatí a neotřesitelně loajální vojáci. A v současné době této brigádě velí plukovník původem z Drúzů jménem Hassan Alian. Je označován za jednoho z nejlepších vojáků – velitelů IDF a sloužit pod jeho velením je považováno za čest a povýšení.
Velitel brigády Golani plukovník Hassa Alian – je to kus chlapa.
Ve stínu 7. tankové brigády zůstává a asi už zůstane 188. tanková brigáda – BARAK, o té příště.
