Během roku 2019 se počet aktivit BDS sice početně nezvýšil, ale hnutí BDS si zcela jistě získalo větší význam v sociálních médiích a ve veřejné diskusi.

Hnutí BDS

Během roku 2019 se počet aktivit BDS sice početně nezvýšil, ale hnutí BDS si zcela jistě získalo větší význam v sociálních médiích a ve veřejné diskusi. K rozšiření veřejného diskurzu o bojkotu Izraele přispělo několik faktorů. Zaprvé kampaně bojkotu událostí pořádaných v Izraeli, jako například Eurovision Song Contest 2019 a podpora BDS od osobností jako například Roger Waters, přispěly k oslovení širšího publika po celém světě. Za druhé zintenzivnila právní aktivita proti BDS, zejména v USA, a to jak z hlediska legislativy zavedené v oblasti boje proti anti-izraelským bojkotům, tak z hlediska soudních sporů zpochybňujících údajné narušování svobody projevu. Tyto iniciativy vyvolaly širší debatu, do níž byli zapojeni i političtí aktivisté, jako jsou kongresmanky Ilhan Omarová a Rashida Tlaibová, které byly při propagaci protizraelských postojů klíčové. A konečně, izraelská opatření zaměřená na aktivisty a příznivce BDS znamenala zvýšenou publicitu izraelským rozhodnutím nevydat vízum Omarové, nebo Shakira, ředitele organizace Human-Watch Watch pro Izrael-Palestinu, za jeho podporu boje proti Izraeli.

Různými aktéry byly předloženy vVýznamné iniciativy vystupující proti BDS. V Německu přijaly rezoluce proti BDS nejenom studentské organizace a místní úřady, ale proti aktivistům BDS se postavili také organizátoři kulturních akcí. Pozornost si zaslouží iniciativa „Arabská rada pro regionální integraci“, kterou rozjeli četní aktéři z arabského světa usilující o otevřené vztahy směrem k Izraeli a zdůrazňující význam spolupráce a odsouzení politického zneužívání arabsko-izraelského konfliktu.

Antisemitismus online

Fenomén antisemitismu ve virtuálním prostoru je stále nebezpečnější. Počet online antisemitských incidentů každým rokem roste. Tento nárůst rovněž odráží intenzivnější sledování sociálních médií a nenávistných projevů v digitálním prostoru. Je třeba poznamenat, že to, co se děje online, má v reálném životě zásadní důsledky. Pachatelé antisemitských útoků v Halle a ve Poway byli aktivní v šíření antisemitské propagandy online prostřednictvím mezinárodní sítě podobných extremistických aktivistů. Stejně tak pachatelé jiných rasistických zločinů, jako byla střelba v mešitě v březnu 2019 v Christchurch na Novém Zélandu, byli aktivní při online šíření nenávisti. Internetová média se navíc stále více stávají, zejména pro mladší generaci, hlavním zdrojem informací, což má zásadní důsledky pro jejich pohled na svět. Lze tedy říct, že „to, co se děje na internetu, na internetu nezůstane“ a sítě, které propagují nenávist, ať už je inspiruje jakákoli ideologie, mohou mít přímý dopad na životy těch, na něž se zaměřují různými formami nenávisti.

Úspěchy v boji proti antisemitismu

Několik dní po střelbě v Halle, v polovině října 2019, předložil Ahmed Shaheed, zvláštní zpravodaj pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, zprávu Valnému shromáždění USA s názvem „Odstranění všech forem náboženské nesnášenlivosti“ se zaměřením na antisemitismus. „Jsem znepokojen,“ shrnul, „nárůstem antisemitských skupin bílých supremacistů, včetně neonacistů a členů radikálních islamistických skupin, v sloganech, vyobrazováních, stereotypech a konspiračních teoriích, které podněcují a ospravedlňují nepřátelství, diskriminaci, a násilí proti Židům.“  Vyjádřil obavy nebo dokonce znepokojení nad tím, co všechny společnosti zažívají v důsledku nárůstu antisemitismu na celém světě. Protižidovská nenávist, varoval, „je pro demokracii, pokud s ní nebude jednáno, toxická.“ V této zprávě byl rozsáhle citován výzkum Kantor centra, jehož zpravodaj předložil Valnému shromáždění USA zprávu, ve které poprvé promluvil v tak jasných termínech, ukázal na pachatele a varoval před hrozícími důsledky.

Koordinátorka Evropské komise pro boj s antisemitismem, Katharina von Schnurbein, upozornila na hlavní průzkumy provedené její kanceláří, jako Eurobarometr, které odrážely rozsah problému – každý druhý Evropan považuje antisemitismus za problém. Po průzkumu a jednomyslném prohlášení všech členských států EU, které mají jednat proti antisemitismu a pro bezpečnost židovských komunit, byla zřízena pracovní skupina na podporu členských států při provádění této deklarace. Zvláštní vyslanci pro řešení otázky antisemitismu, jmenovaní ve 14 ze 16 států (Länder) v Německu, pracují v koordinaci s Felixem Kleinem, federálním komisařem pro život Židů.

Pracovní definici antisemitismu IHRA přijalo více než 20 zemí a řada institucí, jako je Evropská unie, Státní departmán USA, Anglikánská církev a francouzský parlament. Stalo se jakýmsi měřítkem pro postavení proti diskriminaci, testem hodnot podporujících práva menšin. Německý a rakouský parlament definoval BDS jako hnutí, které používá antisemitskou taktiku, a přijímá usnesení, podle něhož „jsou struktura argumentů a metody hnutí BDS antisemitské“. Boris Johnson po svém zvolení britským premiérem oznámi ve vztahu k BDSl, že zakáže jakékoli takovéto bojkoty.

V roce 2019 byl podepsán Kodex chování proti nezákonným projevům nenávisti na webu s devíti internetovými platformami, jako jsou Facebook, Twitter, YouTube a další, které jsou povinny prohledávat takto označený materiál a do 24 hodin jej odstranit. Podle von Schnurbein je již 72 procent takovéhoto materiálu odstraněno. Návrh francouzského zákona z roku 2019, inspirovaný německým zákonem z roku 2018, stanoví vysoké pokuty pro porušovatele, pokud nebude dodržena 24hodinová povinnost mazání, a požaduje zřízení monitorovací agentury. Soudní dvůr Evropské unie v průkopnickém rozhodnutí umožnil státům vyžadovat, aby pobočka Facebooku umístěná v určité zemi odstranila materiály v zemích za jejími hranicemi. To vše jsou úspěchy nejvyšší důležitosti, zůstává však otázkou, kdy a do jaké míry pocítíme jejich dopad.

Závěrem bychom chtěli položit základní otázku: Bude rok 2020 pokračovat v trendu násilí a urážek vůči Židům, jak jsme toho byli svědky v roce 2019 nebo uvidíme rostoucí povědomí a hledání řešení? Způsobí koronavirová krize další nejpodlejší obviňování židovského lidu a jeho státu, nebo převládne porozumění tomu, že osud celého lidstva je propleten a že se z něj není možné vyvázat a pokroku je možné dosáhnout jen ve vzájemné spolupráci a podpoře?

Metodika Kantor centra

Zpráva je založena na zjištěních Kantor centra pro studium současného evropského židovství a práci týmu databáze Moshe Kantora a na různých zprávách a údajích, které nám zasílaly organizace a kontaktní osoby ze zhruba 40 zemí – síť, kterou jsme vytvořili během více než 25 let naší činnosti. Je třeba poznamenat, že Kantor centrum a databáze jsou jediným centrem v Izraeli i v zahraničí, který sleduje a analyzuje antisemitské projevy po celém světě podle stejných kritérií po tak dlouhou dobu, která umožňuje víceleté srovnání. Jsme si však vědomi možnosti, že se k nám nedostaly všechny relevantní údaje o antisemitských projevech, protože v mnoha zemích není monitorování konzistentní nebo systematické; nebo proto, že jsoupřístupy k jejich databázím omezeny na bezplatné veřejné studium kvůli pravidlům jednotlivých států; a protože – jak vnímají všechny podobné monitorovací agentury – jednoduše nejsou všechny projevy antisemitismu nahlášeny. Přesto věříme, že se k nám ty hlavní informace o projevech antisemitismu dostaly.

Data a čísla zde uvedená ohledně hlavních násilných antisemitických případů jsou výsledkem specifického systému monitorování a analýzy vyvinutého týmem Kantor Center za použití specifických kritérií:

1. Prokázaná antisemitská motivace;

2. Započítání více událostí do jednoho případu;

3. Žádné přehánění nebo snížování závažnosti situace;

4. Rozlišování mezi násilnými případy a verbálními a vizuálními projevy.

Mohou se také vyskytnout jisté rozdíly mezi námi publikovanými údaji o počtu násilných incidentů a údaji zveřejněnými jinými monitorovacími komunitami a instituty. Monitorování jiných komunit a agentur někdy představuje množství všech typů antisemitských projevů, které jsou spojeny dohromady – tedy násilných, slovních a vizuálních.

Jsme si vědomi nutnosti analyzovat antisemitismus v co nejširším možném kontextu. Nemůžeme porozumět antisemitismu bez solidních znalostí o politickém, ekonomickém a sociálním vývoji v dané zemi a na mezinárodní scéně, a za to jsme dlužni našim přispěvatelům z celého světa.