Letošní židovský svátek Purim bude probíhat o poznání jinak, než tomu bylo v předchozích letech. Zhruba jedenáctkrát za sto let totiž připadne tento svátek na šabat, o kterém nemohou věřící židé podle tradice plnit některá purimová přikázání (micvot).  Mluvíme tedy o trojitém Purimu (Purim mešulaš).

Autoři: Jair Jerochim a Karolína Kovaříková, Izrael, 25.2.2021

Díky odložení těchto přikázání bude letos svátek trvat tři dny.

Purim se za normálních okolností slaví čtrnáctého, nebo patnáctého dne měsíce adar.

Čtrnáctého probíhají oslavy ve většině měst a patnáctého pouze ve starých městech, která za dob Jošua ben Nun (Jozue, vojevůdce a nástupce Mojžíše, 1355-1245 př.nl) měla hradbu. Těmito městy jsou například Jeruzalém, Sefad a Hebron.

Purim slavený ve městech s hradbami se nazývá Šušan Purim, podle Šušanu, hlavního města Persie.

Důvod pro pozdější oslavy byl ten, že v běžných městech Židé mohli bojovat proti nepřátelům pouze třináctého adaru a až o den později mohli odpočívat a slavit.

Ve městě Šušan, kde vládl král Achašveroš, dostali židé od krále možnost bojovat proti svým nepřátelům o den více, tedy i čtrnáctého adaru. Oslavy proto připadli až na 15. adar.

Jelikož město Šušan mělo hradby, oslavuje se svátek Purim 15. adaru i v ostatních městech s hradbami. V těchto městech se také svátek nazývá Šušan Purim.

Letos však nastává výjimečná situace, kdy Šušan Purim vychází na šabat.

Právě o šabatu věřící židé nemohou plnit většinu purimových přikázání. V takových případech tedy židé splní pouze ta přikázání, která jsou o šabatu možná a ostatní přesunou na neděli. Díky tomu v podstatě vznikne den svátku navíc.

Pokud tedy nastane situace trojitého Purimu, židé z měst, které měli hradbu nemohou dávat dary chudým ani jeden druhému. To proto, že podle židovské tradice věřící židé nesmí o šabatu manipulovat s penězi. Je také zakázáno jakékoliv přivlastňování věcí a majetku. Z tohoto důvodu jsou zakázány i nepeněžní dary.

Letošní Purim a koronavirová opatření

V letošním roce budou navzdory velikého úspěchu vakcín proti koronavirům platit omezení, která zabrání lidem ve velkých oslavách. Také bude od čtvrtka (25.2.) platit po dobu celého svátku noční zákaz vycházení od 20:30 hodin.

O svátku

Purim je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester.

Svátek každoročně připadá na čtrnáctý den hebrejského měsíce adaru v přestupném roce až čtrnáctý den druhého adaru, což letos vychází na 26-28. února.

O svátku Purim mají židé čtyři hlavní povinnosti, kterými jsou: čtení ze svitku Ester, purimová hostina, posílání dárků jeden druhému a dary chudým.

K běžným modlitbám se mimo jiné přidávají modlitby za zázraky a ráno se přednáší čtení Tóry pro Purim.

V Izraeli probíhají oslavy tohoto svátku ve velkém. Pořádají se různé akce a mnoho lidí chodí i běžně po ulici, v hromadné dopravě i dalších veřejných místech v různorodých, velmi kreativních kostýmech.

Lidé bývají spolu a mají za úkol se co nejvíce radovat. Jeden z židovských zvyků je i „opít se do němoty“ aby nepoznali rozdíl mezi zlým Hamanem a dobrým Mordechajem.