SHRNUTÍ: Hluboce zakořeněný a přetrvávající antisemitismus je jedním z hlavních důvodů nedostatečného zlepšování a rozvoje arabského světa a jeho vztahu k Izraeli a západnímu světu. Problémem antisemitismu v arabském světě je třeba se zabývat ještě dřív, než dojde k pokusům o vyřešení izraelsko-palestinského problému a nebude nalezeno řešení.

Abrahamské dohody znamenaly historický zlom po desetiletích arabského a muslimského antisemitismu. Letos poprvé Mezinárodní den památky holocaustu sledovali Arabové ze států dohod a spolu s nimi i další arabští aktivisté, kteří bojují proti antisemitismu.

Za 1300 let od vzestupu islámu, kdy byli Židé široce přijati jako součást islámského Středního východu, i když v sociálně a právně institucionalizovaném podřadném postavení „chráněné náboženské menšiny“ (nebo Dhimmi), region prosperoval. Naopak existuje pozorovatelná korelace mezi nárůstem rozšířenějšího a účinnějšího islámského a arabského antisemitismu a vzorem nestability, terorismu a nedostatečného rozvoje.

Panarabismus a islamismus vytvořili nepřítele, který by vysvětlil jejich selhání. Židé se stali obětním beránkem za neschopnost arabských států držet krok se západním vědeckým a tvůrčím vývojem. Panarabisté a islamisté strávili desítky let krmením Arabů ustavičnými konspiračními teoriemi, aby je přesvědčili, že za vše, co jejich společnost sužovalo, mohli Židé.

Navzdory nenávistné kampani, kterou na ni arabský svět od samého počátku namířil, se Izrael rychle rozvíjel a od roku 1966 získal dvanáct Nobelových cen – v přepočtu na obyvatele více než USA, Francie a Německo – oproti šesti z arabského světa. Izrael je supervelmoc v high-tech a je jedním z největších vývozců zbraní na světě s ročním prodejem zbraní přibližně 6,5 miliardy USD. I přes malou velikost Izraele je přibližně 4,5% jeho HDP vydáno na výzkum a vývoj, což je dvojnásobek průměru OECD. Z této částky připadá asi 30% na vojenský výzkum a vývoj. Naopak pouze 2% německého výzkumu a vývoje a 17% amerického výzkumu a vývoje jsou věnovány armádě.

Izrael je první zemí na světě, která na hraničních hlídkových misích používá místo vojáků roboty. Je to také první země, která vlastní operační protiraketový systém, který dokáže sestřelit příchozí nepřátelské střely. Izrael je největším vývozcem dronů na světě a je odpovědný za přibližně 60% globálního trhu v tomto odvětví. Izrael se v letošním Bloomberg Innovation Index, každoročním žebříčku zemí, které měří výkonnost v oblasti výzkumu a vývoje, technologického vzdělávání, patentů a dalších známek technologické zdatnosti, umístil na celkově pátém místě.

Namísto snahy o překlenutí propasti mezi izraelskou high-tech ekonomikou a mnohem méně rozvinutými ekonomikami arabského světa, včetně západního břehu Jordánu a Gazy, vrhli Arabové svou energii do antisemitského hnutí BDS a delegitimace Izraele. Zdá se, že kampaň antisemitismu arabských států ve snaze vytvořit imaginárního nepřítele jim nijak neprospěla. Naopak: zabrzdila jejich vývoj a schopnost inovace.

Díky úspěchu Abrahamových dohod by občané arabského světa měli být schopni konečně rozpoznat, že odmítnutí antisemitismu může přispět k jejich rozvoji a modernizaci.

Problém antisemitismu v arabském a islámském světě lze řešit pomocí dvou nástrojů: vzdělávacího systému a svobodných médií.

Systém vzdělávání

Identifikace antisemitismu jako problému v arabském světě je bezprostřední bezpečnostní nutností. K dosažení tohoto cíle musí arabské státy investovat do úsilí o začlenění diskuse o antisemitismu, konspiračních teoriích a dalších formách nenávistných projevů do svých vzdělávacích systémů. Lze provést následující akce:

Zajistit, aby školy podporovaly lidská práva, kultivovaly respekt a začlenění a poskytovaly bezpečné a podpůrné vzdělávací prostředí.

Zahrnout antisemitismus jako téma lidských práv do diskusí o takových otázkách jako je demokracie, mír, rovnost žen a mužů a smysl pro společné lidstvo.

Budovat schopnost studentů identifikovat a odmítat předsudky a stereotypy rozvíjením jejich schopností kritického a reflexivního myšlení.

Zahrnout poučení o holocaustu i o nebezpečných důsledcích popírání a zkreslování holocaustu.

Povzbudit instituce vyššího vzdělávání, aby rozvíjely akademické programy a výzkumná střediska zabývající se antisemitismem.

Zkontrolovat si osnovy a ujistit se, že neobsahují stereotypy a že židovský a izraelský život jsou prezentovány spravedlivě a vyváženě.

Vypracovat právní předpisy a dostupné mechanismy hlášení incidentů antisemitismu, které zajistí dodržování lidských práv ve vzdělávacích institucích.

Vypracovat vzdělávací programy o antisemitismu pro profesionály pracující v oblastech jako je vymáhání práva, soudnictví, duchovenstvo, sociální práce a zdravotní péče.

Posílit kapacitu vnitrostátních institucí pro lidská práva k zajištění bezpečného prostředí pro všechny zaměstnance a studenty, včetně židovských studentů a učitelů, a řešit stížnosti na porušování lidských práv.

Svobodná média

Politikové musí zřídit média, která se postaví proti rozporuplným extremistickým ideologiím a vytvoří Arabům příležitost přímého poznávání Izraelců a Židů. Měla by se rozvíjet mediální a informační gramotnost, aby se zvýšila odolnost vůči manipulaci, předsudkům, stereotypům, konspiračním teoriím a jiným škodlivým dezinformacím, a to jak online, tak v konvenčních médiích. Tvůrci politik by měli také podporovat komunikační kanály a partnerství mezi zástupci židovských a jiných komunit a nevládními organizacemi, muzei, památníky, knihovnami a dalšími institucemi.

Stručně řečeno, normalizace vztahů je předpokladem pro boj proti antisemitismu a extremismu. Musí předcházet pokusům o řešení arabsko-izraelského konfliktu, ne je následovat.

Autoři:Dr. Frank Musmar a Dr. Najat Al-Saied, 30. března 2021