Velkým problémem Bidenova závazku spolupracovat s Palestinskou samosprávou v Gaze je, že je vliv jejího vůdce Abbase prakticky zanedbatelný.

Autor: Con Coughlin, The Gatestone Institute, 26. května 2021

Soudě podle jásání Palestinců, kteří slavili příměří, kterým skončilo 11 dní bojů v pásmu Gazy, vnímám víru prezidenta USA Joe Bidena, že dohoda představuje „skutečnou příležitost k pokroku“ v řešení napětí mezi Izraelem a Palestinci, jako naivně optimistickou.

Totéž lze říci o příslibu prezidenta poskytnout v Gaze palestinským obyvatelům, kvůli poslednímu propuknutí bojů mezi Izraelem a Palestinci, humanitární a rekonstrukční pomoc.

Biden ve svém projevu krátce po vyhlášení příměří uvedl, že Bílý dům bude spolupracovat s Organizací spojených národů a dalšími mezinárodními humanitárními organizacemi „na poskytnutí naléhavé humanitární pomoci a mobilizaci mezinárodní podpory pro obyvatele Gazy a úsilí o její obnovu“.

Americký vůdce na to nyní navázal slibem, že ukončí „roky zanedbávání“ Washingtonu palestinské věci. Za tímto účelem vyslal Bílý dům ministra zahraničí Antonyho Blinkena na narychlo uspořádané turné po Středním východě, aby udržel „tichou intenzivní diplomacii“, k níž došlo během násilí v Gaze.

Zásadním problémem přístupu Bidenovy administrativy však je, že aby dosáhli svých cílů ve svém úsilí o obnovení vztahů s Palestinci, investují veškerý svůj politický kapitál do schopností Palestinské samosprávy, v jejímž čele stojí již ničeho neschopný palestinský vůdce Mahmoud Abbas.

Jak Biden minulý víkend zdůraznil: „Uděláme to v plném partnerství s Palestinskou samosprávou.“

Velkým problémem Bidenova závazku spolupracovat s Palestinskou samosprávou v Gaze je, že je vliv jejího vůdce Abbase prakticky zanedbatelný.

I když se Abbas nadále oddává fikcím, že je legitimním představitelem palestinského lidu, realitou, pokud jde o Gazu, je, že úplnou kontrolu nad Gazou vykonávají právě islamističtí vůdci Hamasu.

Jásající oslavy, které se konaly mezi Palestinci, když konečně nastalo příměří, se nekonaly, aby vyjádřily úlevu, že boje konečně skončily. Oslavy se konaly jako demonstrace podpory Hamasu pro zahájení jeho masivních útoků na Izrael.

Abbásova impotence jako vůdce byla názorně demonstrována během bojů, když Hamas řídil své neúnavné bombardování izraelských měst – jeho status byl degradován na pozici zmateného kolemjdoucího.

Špatnou zprávou pro Bidena je, že Hamas má nejenže nulový zájem o spolupráci s USA nebo dalšími agenturami, které by chtěly pomáhat při obnově v Gaze a na jiných palestinských územích, ale zejména nemá zájem na řešení napětí s Izraelem.

Naopak, hlavním cílem hnutí Hamas, které USA, stejně jako řada jiných západních vlád, už dříve označila za teroristickou organizaci, je úplné zničení Státu Izrael. Tyto ambice sdílí Hamas se svým blízkým spojencem a dobrodincem, Íránem.

Silný vliv Íránu na Hamas a další islamistické skupiny v Gaze, jako je Palestinský islámský džihád, prokázal odhadovaný počet 4 000 raket vystřelených na převážně civilní izraelské cíle během 11 dnů intenzivního bombardování.

Představitelé izraelské obrany dospěli k závěru, že většina těchto raket byla postavena v Gaze na základě návrhů a technologií poskytnutých Íránem.

Výsledkem je, že Hamas získal schopnost zasáhnout cíle hluboko v Izraeli, zatímco dříve vyrobené rakety Qassem vyrobené touto organizací mohly zasáhnout pouze izraelské cíle poblíž hranic s Gazou, jako je například izraelský námořní přístav Aškelon.

Obzvláštní znepokojení představitelů izraelské obrany pak vyvolaly pokusy Hamasu použít k útoku na izraelské cíle íránské sebevražedné drony. Íránské Islámské revoluční gardy úspěšně využily tuto svou nově vyvinutou technologii dronů v Jemenu, kde Íránem podporovaní Hútíové použili tyto zbraně k útokům na cíle v Saúdské Arábii, včetně ropných zařízení v Perském zálivu.

Izraelská armáda potvrdila, že se Hamas se pokusil zasáhnout izraelský protiraketový systém Iron Dome tím, že na něj nasměroval baterii dronů vyrobených v Íránu.

V jednom okamžiku rozhodlo izraelské velení, k odvrácení hrozby palby namířené proti Izraeli, o rozmístění obranných protiraket na zádě fregat hlídkujících na pobřeží Středozemního moře, aby zde bránily plynovody i pevninu.

I když izraelská armáda dokázala útoky dronů Hamasu zmařit, byla celková kampaň Hamasu oslavována Íránem jako „historické vítězství“ nad Izraelem.

Izraelští zpravodajští představitelé se domnívají, že ve skutečnosti Írán využil nedávný boj k otestování izraelských systémů protivzdušné obrany s cílem zlepšit schopnosti Hamasu způsobit izraelskému lidu v jakémkoli budoucím konfliktu maximální škody.

Viděno tedy touto perspektivou, dokud Hamas zůstane dominantní silou v palestinské politiky, je Bidenova naivní naděje na vylepšení vztahů s Izraelem a obnovení vazeb Washingtonu s palestinským lidem, dopředu odsouzena k nezdaru.

Con Coughlin je redaktorem Telegraph’s Defense a zahraničním zpravodajem a významným vedoucím pracovníkem Gatestone Institute.