Progresivisti na Západě, kteří se ohrazují proti „osadnickým koloniálním projektům“, by měli spíš než odsuzovat Izrael, uznat židovský stát za příklad dekolonizace.

Autor: James Sinkinson, JNS.org/FLAME, 28. června 2021

Nepřátelé Izraele jej za 73 let jeho existence obvinili z mnoha obskurních přečinů. Byl označován za potomka nacistického Německa, socialistickou výspu, „křižácký národ“ a stát apartheidu. Palestinští Arabové a jejich západní apologeti si s radostí přivlastňují nejnovější módní terminologii přisuzující cokoli zlého židovskému státu.

Jednou z nejvytrvalejších urážek Izraele v posledních letech, zejména mezi akademiky, je dávat mu nálepku „osadnického koloniálního projektu“ nebo prostě „imperialistického státu“.

Stejně jako téměř všechny pomluvy na adresu Izraele ani tato nemá žádný faktický základ.

Izrael těmto definicím neodpovídá: Imperialismus je politika rozšiřování moci a vlivu země prostřednictvím diplomacie nebo vojenské síly. Kolonialismus je politika nebo praxe, kdy jedna země získá úplnou nebo částečnou politickou kontrolu nad jinou zemí, obsadí ji osadníky a ekonomicky ji vykořisťuje.

V historii existovalo mnoho kolonizátorů a imperiálních mocností a všechny měly nějakou hostitelskou zemi a zároveň dobývaly jiné části světa – zneužívaly místní obyvatele, využívaly jejich majetek a vnucovaly jim svou vlastní cizí kulturu.

Izrael však žádnou jinou zemi pod svou kontrolou nemá a nikdy neprojevil zájem o dobytí cizích zemí. Židovský národ má pouze jedinou zemi, která je jeho původním domovem, a tou je jeho národní vlast. Pokud je Izrael imperiální nebo kolonizační mocností, byl by to první případ v historii, kdy původní národ kolonizuje svou vlastní zemi.

Židovská vlast byla vždy kolonizována pouze jinými: Římané, Arabové, křižáci, Osmané, Britové a mnoho dalších imperialistických sil si v historiii podmanilo Zemi Izrael a její původní obyvatele Židy. Žádný jiný národ v dějinách lidstva – kromě Židů – nikdy neusiloval o nezávislost této země.

Židovský národ skutečně v Zemi Izrael v letech 1405-586 př. n. l. a 530 př. n. l.-70 n. l. suverénně vládl. Během následujících let tu měl také další menší nezávislé státy, například v oblasti Tiberiasu v letech 1558-1564.

Po staletí židovské obyvatelstvo ve Svaté zemi – mnohým z nich se podařilo přežít pronásledování, nucenou konverzi a vyhnanství – mluvilo stejným jazykem a dodržovalo stejné zvyky jako jejich roztroušení bratři po celém světě, dokud se vyhnanci nevrátili, aby obnovili suverenitu ve vlasti svých předků.

Nejúspěšnější kolonizátoři všech dob

Ve skutečnosti jsou nejúspěšnějšími kolonizátory všech dob Arabové: Ironií obviňování Židů z kolonizace Arabů je to, že pravý opak je pravdou. Palestinsko-arabský národ patří pravděpodobně k nejúspěšnějším kolonizátorům ve světových dějinách. Dnes existuje 22 arabských národů a 57 islámských zemí. Více než 1,8 miliardy lidí jsou muslimové, což představuje přibližně čtvrtinu veškeré světové populace.

Zatímco čteme o „arabském světě“, – který se rozkládá v severní Africe a na Blízkém a Středním východě – a akademici o něm bezstarostně píší, málokdo z nich se byť jen zmíní o tom, že tento útvar vznikl z velké části násilným podmaněním místních původních obyvatel. Zřídkakdy slyšíme o Berberech, Jezídech, Aramejcích, zoroastriánech a koptech. Tito a mnozí další jsou spolu s Židy příklady předislámských národů, kultur a náboženství, které byly buď vyhlazeny, nebo násilně začleněny do arabské či muslimské kultury.

Desítky jazyků, kultur, náboženství a národů, které známe pouze z archeologie, nepřežily od sedmého století nájezdy arabských vojsk. Tito nájezdníci si brutální silou vynutili většinou úplné přijetí arabské kultury a jazyka a islámského náboženství. Zatímco evropské říše se z velké části rozpadly a byly rozpuštěny místními antikoloniálními hnutími, Arabové prováděli takovou politiku spálené země, že jen málo domorodých národů si ještě pamatuje svou předislámskou identitu, natož aby se k ní hlásilo.

Židé povstávají z exilu, aby získali zpět svou vlast: Po izraelské válce za nezávislost byl téměř milion Židů, kteří žili v „arabském světě“, vyhnán nebo v obavě o život uprchl ze svých domovů, v nichž žili dlouho před příchodem Arabů a islámu. Přesto se imperialistická arabská mentalita nemohla smířit s tím, že by původní obyvatelé tohoto malého kousku – nepatrného zlomku území, které považuje za „Dar al-Islam“ („dům islámu“) – svrhli své kolonizátory a vrátili se pod původní vládu.

I když někteří tvrdí, že dnešní palestinští Arabové jsou původními obyvateli Svaté země, je to zřetelně a zjevně lživé tvrzení. Před 20. stoletím – a z větší části i před rokem 1964 – byli Židé jedinými lidmi, kteří se označovali za „Palestince“ (tj. obyvatele Palestiny). A co je ještě důležitější, lidé, které dnes nazýváme Palestinci, nikdy neměli odlišnou identitu – žádný odlišný jazyk, náboženství, organizovanou společnost nebo kulturu – tedy jakýkoli ze znaků původního obyvatelstva. Ve skutečnosti jsou to Arabové pocházející z celého arabského světa.

Urážka islámu

Je ironií, že Židé jsou jediným národem v dějinách, který po brutálním arabském dobytí, okupaci a kolonizaci regionu povstal, aby získal svou zemi zpět. To je považováno za urážku islámu a není náhodou, že hebrejština, původní jazyk židovského národa, a sionismus, národní hnutí za návrat lidu do jeho země, byly v arabských zemích násilně potlačovány a zakazovány.

Není pochyb o tom, kdo je tady kolonizátor a kdo kolonizovaný. V tomto konfliktu existuje pouze jediné impérium a to židovské, národ, který nikdy nedobyl žádné jiné území na celé zemi, které by nebylo jeho vlastním, na rozdíl od arabského světa, který v současnosti zahrnuje 5 070 419 čtverečních mil pevniny.

Progresivisti na Západě, kteří se ohrazují proti „osadnickým koloniálním projektům“, by tedy měli spíš než odsuzovat Izrael, uznat židovský stát za příklad dekolonizace – návratu původních obyvatel a obnovení jejich suverenity. Kdyby byli upřímní, postavili by se na stranu maličkého Izraele s devíti miliony obyvatel, obklopeného stovkami milionů lidí, kteří usilují o jeho zničení a znovuzačlenění do obrovské arabské říše.

Stačí se zeptat Židů z Blízkého východu a severní Afriky, kteří po téměř 13 století žili pod arabským útlakem, diskriminací a neustálým strachem z násilí, kteří se nakonec vrátili domů a tvoří většinu židovských občanů Státu Izrael. Jejich nedávná historie a zkušenost s arabským imperialismem, dobýváním a útlakem odráží smutný, násilný příběh arabských muslimských privilegií. Tito Židé skutečně rozumí kolonialismu i tomu, jaké to je žít pod jeho jhem.

James Sinkinson je prezidentem organizace Facts and Logic About the Middle East (FLAME), která vydává zprávy s cílem opravit a vyvrátit lži a mylné představy o Izraeli a jeho vztahu ke Spojeným státům.