Mossad naverboval až 10 íránských vědců pracujících v zařízení Natanz a využil je k rozmístění výbušnin.

Autor: Donna Rachel Edmundsová, World Israel News, 2. prosince 2021

Malá skupina íránských jaderných vědců pomohla Mosadu, izraelské národní zpravodajské agentuře, provést cílené údery proti jaderným zařízením islámského režimu, čímž zmařila snahy o vytvoření jaderné bomby.

Až deset vědců bylo osloveno agenty Mossadu a požádáno o pomoc při druhém ze tří velkých úderů provedených proti íránským zařízením na začátku tohoto roku, zjistil list The Jewish Chronicle.

Vědci v domnění, že pomáhají mezinárodním disidentským skupinám, souhlasili a v dubnu pomohli vyhodit do povětří halu s centrifugou A1000 v Natanzu.

„Motivace vědců byly různé,“ řekl zdroj JC. „Mossad zjistil, po čem v životě hluboce toužili a nabídl jim to. Existoval vnitřní okruh vědců, kteří o operaci věděli více a vnější okruh, který pomáhal, ale měl méně informací.“

Hala s centrifugami, v níž bylo umístěno až 5 000 odstředivek, je chráněna 40 metry betonu a železa, což vylučuje vzdušný útok. V důsledku toho byl tým zasvěcených osob nezbytný pro propašování výbušnin do haly různými způsoby.

Některé výbušniny byly ukryty v krabicích s jídlem, které dovezl cateringový vůz, zatímco jiné byly shozeny dronem a vědci je diskrétně odvezli.

Jakmile byly bomby na místě, bylo možné je odpálit na dálku, což se stalo jen několik hodin poté, co Írán veřejně prohlásil, že v rozporu s jadernou dohodou z roku 2015 začal v areálu používat odstředivky IR-5 a IR-6.

Následný výbuch zničil důležité vnitřní energetické systémy a způsobil výpadek proudu v zařízení. Devadesát procent odstředivek bylo vyřazeno z provozu, čímž se íránský provoz v Natanzu vrátil až o devět měsíců zpět.

Zúčastnění vědci byli v tichosti evakuováni na bezpečná místa. „Všichni jsou dnes v naprostém bezpečí,“ řekl zdroj deníku JC.

Fereydoon Abbasi Davani, šéf energetického výboru íránského parlamentu, později ve státní televizi přiznal, že byl útok „poměrně krásný“.

Dubnová operace byla druhým útokem v řetězci tří útoků, jejichž cílem bylo ochromit íránský jaderný průmysl, protože režim usiluje o výrobu uranu pro výrobu zbraní.

První útok přišel téměř o rok dříve, v červenci 2020, kdy došlo k výbuchu uvnitř skladu Íránského centra pro pokročilé centrifugy (ICAC) v Natanzu.

Tuto bombu o rok dříve neúmyslně umístili sami Íránci poté, co agenti Mossadu vydávající se za stavební velkoobchodníky prodali íránským představitelům stavební materiál určený k použití v hale centrifug.

„Íránci vždy věděli, že Izrael pronikl do jejich dodavatelských řetězců, ale jsou bezmocní s tím cokoli udělat,“ řekl zdroj JC.

Třetí útok se odehrál letos v červnu, přičemž Mossad obrátil svou pozornost na komplex TESA v Karadži, klíčové místo výroby odstředivek, které Írán potřeboval k opětovnému zprovoznění zařízení v Natanzu.

Tento útok byl proveden pomocí ozbrojeného kvadrokoptérového dronu, který vážil přibližně stejně jako motocykl. Součásti dronu musely být agenty propašovány do země po částech – následně byly na místě sestaveny. Poté, co byl dron použit k útoku na areál společnosti TESA, byl zase propašován pryč, aby mohl být použit při dalších operacích.

Richard Pater, výkonný ředitel Britsko-izraelského komunikačního a výzkumného centra (Bicom), řekl deníku JC: „Existuje pocit, že Američané se tak zoufale snaží vrátit k dohodě, že by byli příliš měkcí. Je však zcela zřejmé, že Británie a zbytek mezinárodního společenství stále považuje vyjednávání za nejúčinnější cestu k omezení íránských ambicí.“

„Izrael není přesvědčen, že to bude stačit, a také pochybuje, že problematičtější partneři, jako je Rusko a Čína, budou schopni držet stejnou linii. Proto je třeba posílit důvěryhodnost hrozby ze strany Izraele, opakovat ji a znovu ji uplatňovat, což je součástí dvojího úsilí o skutečný tlak na Íránce.“

Dodal: „Z hlediska geopolitiky je to zpráva, kterou tyto operace vysílají mezinárodnímu společenství.“